sě a letie, zahanbeni budú násilně, neb sú nerozuměli potupy věčné, jěžto nikda nebude zahlazena. Jr20,12 A ty, hospodine všěch zástupuov, zkusiteli spravedlného, jenžto vidíš ledviny a srdce, proši, abych uzřěl pomstu tvú od nich, neb tobě sem zjěvil při mú. Jr20,13 Zpievajte hospodinu, chvalte hospodina, neb jest zprostil duši chudého z ruky zlých. Jr20,14 Zlořěčený den, v němžto sem sě narodil, den, v němžto mě jest porodila mátě má, nebuď požehnaný. Jr20,15 Zlořěčený muž, jenžto jest zvěstoval otci mému a řka: Narodilo sě jest tobě dietě samec, a jako radostí obveselil jeho. Jr20,16 Buď člověk ten, jako města jest zbořil hospodin a nebylo mu toho žel. Uslyš volánie ráno a kvielenie o poledni, Jr20,17 neb mne jest nezabil ot mateřina lóna, aby byla mně mátě má rov a luono jejie počětie věčné. Jr20,18 Proč z lóna mateřina vyšel sem, abych viděl úsilé a bolest a stráveni byli v hanbě dni moji?
Jr21 Kapitola dvadcátá a jedna
Jr21,1 Slovo, ješto sě jest stalo k Jeremiášovi od hospodina, když jest poslal k němu král Sedechiáš Fazura, syna Melchie, a Sofoniášě, syna Maasie, knězě a řka: Jr21,2 Otěž miesto nás hospodina, neb Nabuchodonozor, král babylonský, bojije proti nám. Zdaliť snad učiní hospodin s námi podlé všech divných věcí svých a odejde od nás. Jr21,3 I řekl jest Jeremiáš k nim: Tak diete Sedechiášovi: Jr21,4 To praví hospodin buoh izrahelský: Aj toť praví, já obráci orudie bojovná, jěžto v rukú u vaší sú a jimižto ste vy bojovali proti králi babylonskému a Chaldeóm, jížto sú vy oblehli okolo zdí, a sberu jě prostřěd tohoto města Jr21,5 a pobojiji já vy rukú ztaženú a ramenem silným a v prchání a v rozhněvání a v hněvě u velikém Jr21,6 a potepu bydlitele města tohoto, lidé a zvěř morem
