tvoji. Jr13,23 Muož li proměniti múřěnín kuoži svú aneb pard, zvieřě řečené, peřěstiny své? I vy budete moci dobré činiti, poněvad ste sě zlému naučili? Jr13,24 A rozsěji vy jako mrvu, jížto vietr pochopuje na púšči. Jr13,25 To rozdiel tvuoj a čiest miery tvé ode mne, praví hospodin, neb si zapomanulo mne a doufal si ve lži. Jr13,26 I já obnažil sem bedra tvá proti tvéj tváři a ukázala sě jest stydkost tvá, Jr13,27 cizoložstvie tvé a řehtánie tvé, ohavný hřiech vilstvie tvého. Na příhořích na poli viděl sem ohavenstvie tvá. Běda tobě, Jeruzaléme, nebudeš očiščeno po mně až dotovadto.
Jr14 Kapitola čtvrtánástá
Jr14,1 Tu ješto sě jest stalo slovo božie k Jeremiášovi o suchotách. Jr14,2 Plakala jest země židovská a brány jejie sú leťaly a zatmily sú sě na zemi a volánie jeruzalémské vzešlo. Jr14,3 Věčší poslali sú menšie své na vodu, přišli sú načierat i nenalezli sú vody, přinesli sú zasě osudie svá prázdná, zahanbeni sú a ztrýzněni a přikryli své hlavy. Jr14,5 Neb i laní na poli porodila jest a potratila, ež jest nebylo byliny Jr14,6 a oslové polščí sú stáli na skalách, nabierali v sě větru jako saní, sešle sta oči jich, neb jest nebylo byliny. Jr14,7 Odpověděli sú nám nepravosti našě, hospodine, učiň pro jmě pro tvé, neb mnohá sú odvrácenie našě, tobě smy shřěšili, Jr14,8 čáko izrahelského lida, zprostitel jich v času smúcenie. Proč jako host přijíti jmáš v zemi a jako pocěstný, ješto sě béře na bydlo? Jr14,9 Proč přijíti jmáš jako muž túlačka, jako mocný nemóže spomoci? Ale ty v nás jsi, hospodine, a jmě tvé nad námi vzýváno jest, nenechávaj nás. Jr14,10 Toť praví hospodin lidu tomuto, jenžto jest miloval hýbati nohami svými a neupokojil sě a hospodinu sě nelíbil, jenž sě rozpoměne na jich nepravosti a navščieví hřiechy jich. Jr14,11 I řekl jest hospodin
