Najmilejší! Císař tento jest Pán Buoh všemohúcí, dcera jeho jest duše, sien udělaná jest tělo ze čtyř[al]čtyř] czyrz elementóv. Námilostnice té dcery jest srdce: bude li námilostnice dobrá, bude i dcera dobrá. Poslové sú uši, jazyk, oči: skrze něžto srdce se nadýmá a jazyk mluví, nemaje váhy ani rady, Šalomúna poslúchaje, kdež die: Čas mluvení a čas mlčení. Těm jistým, ješto zde neradi mlčí, bieda v súdný den, když každý hříšný oněmí, neb proti němu bude mluviti svědomí, všecko stvoření proti němu volati bude a Kristus své rány otevře a ukáže, ale nyní sú časové ustaveni, jakož Šalomún dí: Netoliko čas mlčení, ale čas mluvení a zvláště ve dvém, to jest – v svaté zpovědi a nábožné modlitbě.
Čte se také o třech mudrcích, když byli jeden čas otázáni, co by bylo najsilnějšího v světě. Jeden odpověděl, že víno, druhý odpověděl, že žena, třetí odpověděl, že král. A všickni pravdu pověděli. Víno jest Duch svatý, jenž apoštoly opojil byl, že vešken svět přemohli. Žena jest Panna Maria, jenž krále všemohúcího k tomu přivedla, aby pro nás pro hříšné trpěl, nebo když by byl z ženy tělesenství [23r]číslo strany rukopisunepřijal[am]nepřijal] Neprzyal, nikdy by nebyl trpěl. Ale král jest modlitba nábožná, nebo jakožto král v svém království statečně činí, což chce, takež nábožná motlitba mocně jde před obličej boží a všecko[an]všecko] wſſczko obdrží, což se jí líbí.
Čte se také v Životech Otcóv svatých, že byli čtyří pústeníci v jednom domu dobrého života. A tak jednu chvíli jeli se mezi sebú mluviti, tížíce, aby každý pověděl svú ctnost. První řekl, že by byl velmě pokorný, tak jakož se jemu zdá; druhý řekl, že by byl trpědlivý; třetí řekl, že rád poslúchá toho, ktož mluví o Bohu; čtvrtý řekl, že se rád postí i modlí. Čtyři[ao]Čtyři] Czirzy spolu sjednali se, modlili sú se, aby Pán Bóh jim zjevil, který by byl z nich najhodnější. A uslyšali sú hlas řkúcí: „První z vás mne jímá, druhý mne drží, třetí mne víže, čtvrtý mne nosí. A tak každý v svém řádu bude mne držeti, ač mne ze všeho srdce bude milovati.“
O čtyřech synech
Bieše některaký král múdrý i bohatý, jenž mějíše ženu milú, kteráž zapomenuvši pravé lásky k svému králi, tři syny k královstvu porodila z cizoložstva, jenž biechu vdy králi protivni a v nižádné věci k němu podobni nebyli. Naposledy
