skrze zpověd všecky hříchy své.“ Potom se píše: „Trpím“, totižto utrpení mám skrze pokání za své hříchy, a protivenství rád trpím zde nebo v očistci. Potom píše se: „Co sem vrátil, to mám“, totiž co sem vrátil v dobrých skutcích, toho sem sám od sebe nejměl, ale ot Buoha mého, kterýž mě vykúpil. Potom se píše: „Dal sem, což mám“, totiž což sem v tomto životě dal skrze skutky milosrdné, již v nebeském království mám po tom životě radost věčnú. A tak srdce naše s tímto písmem bude li moci nalezeno býti, život věčný vezme.
O jedné arcibezectné ženě etc.cizojazyčný text
Ptolomeus v Římě kraloval bohatý velmě, v jehožto království jeden rytíř nábožný a velmi milosrdný byl, kterýž pěknú ženu mějíše, ale [ona]text doplněný editorem[158]doplněno podle rkp. GestaB cizoložství ostati nechtíše. Rytíř to uznamenav, velmi se zamútil, i do země Svaté jíti zamyslil, aby žena jeho život svój v lepší proměnila. I řekl k ní: „Má najmilejší! Do země Svaté jíti míním; a sama se opatruj a šlechetnost tvú tobě porúčím.“
A když jest na pút šel, paní jiného dobře učeného milovala a s ním cizoložila. Ona k němu řekla: „Když by jednu věc mohl učiniti, mě by za ženu se vším mým zbožím měl.“ A on řekl: „To já dobře učiním, tedy žena má budeš.“ Kteráž řekla: „Toť úplně tobě slibuji.“ A on některaký obraz rytířovým jménem učinil a jakžto stěnu před očima svýma ustavil a za tři dni chytrostí čáróv zaklel, kteréžto tělo rytířovo všecko zlé zdržalo. Tehdy rytíř některakú ulicí šel. Mistr Virgilius jej potkal, kterýž naň pilně patřil a k němu řekl: „Milý, tajemství mám tobě pověděti.“ A on řekl: „Mistře, pověz, co se tobě líbí.“ A on vece: „Dnes syn smrti si, jedno ač spomoc ode mne budeš mieti. Žena tvá jest kurva a o smrti tvé s cizoložníkem jest zpuosobila.“ Rytíř to uslyšev, že o ženě jeho pravdu pověděl, ihned se jeho přidržel a řekl: „Ó milý mistře, spas život mój a mzduť tobě určenú dám.“ Kterýžto dí: „Rád tě uzdravím.“
Mistr jemu láznu z vody horké u veliké kádi připraviti kázal. A když to učinil, kázal se jemu svléci a v lázni vníti, a zrcadlo jemu v ruce dal. I řekl jemu: „Pilně v zrcadlo hleď a divné věci uzříš.“ Rytíř když v zrcadlo hleděl, mistr Virgilius v lázni v čářích četl a k rytíři řekl: „Milý, pověz mi, co vidíš!“ A on řekl: „Některakého muže v domu mém vidím, kterýž obraz z vosku ke mně podobný na stěně položil.“ Ale on dí: „Co pak činí?“ A on vece: „Již lučiště vzel a střelu