hospo[11r]číslo strany rukopisudář ukáže sien krásnú. A tu nám upravte večeři.“ Šedše, právě tak nalezechu, jakožto Ježíš byl jim propověděl.[25]L 22,8–13 Když všecko připraveno bieše, vstav Ježíš a s ním milá matka jeho a svatá Maří Magdaléna se dvěma druhýma Maříma, točíš Kleofé a Salomé, a svatá Marta s apoštoly, kromě těch tří apostolóv, ješto večeři v Jerusalemě připravováchu, a kromě Judáše, jenžto již v Jeruzalemě o jeho smrti jednáše.

A když všickni cěstú pojidú, tehda Ježíš svú matkú oblást jda, sladcě mluvieše s ní, jako by jiní neslyšeli, ji těše a takto řka: „Vizi, matko, že sě lekáš, tak mi často v uoči truchle vzhlédáš. Nemuť sě, neb, jakžto o mně dobřě vieš i věříš právě, toto mé trudné umučenie budeť všemu světu utěšenie.“ Jemuž matka otpovědě a řkúc: „Synu mój, rač mě v tom uslyšěti, abych byla na tejto večeři s tebú a tejto noci ať také ostanu při tobě.“ Ježíš jí vece: [11v]číslo strany rukopisu„Viz, matko milá, juž sě hodina mé smrti blíží, pro nižto mě strach mého tělesenstvie trápí, proto tebe juž nic posilňovati nemohu, ani mne juž kterú útěchú jmáš, neb juž nic jiného nemysli, než tělesenstvím hrozným strachem tu smrt přijieti a bohu Otci svój duch poručiti. Coť to, milá matko, pomóže, jenž mi mé bolesti přičiníš? Protožť neslušie se mnú na večeři býti ani se mnú tej noci ostati, ale pros mého otcě, ať by poslal z nebe utěšenie a umni tvého žalostného plakánie.“ To Matka božie uslyševši, velikým zaplakáním omdle, na zemi pade. Tu sě jie jiné Marijě chvátichu a, jakž mohúc, ji těšiechu. V niž dobu Ježíš tu jě ostaviv, do Jerusalema s apoštoly jide. Po němž matka vstavši, s Marijemi i s jinými paniemi také do města jide. Ale Ježíš bieše zapověděl, protož nesměchu v týž dóm jíti, ale v dóm svatého Lazara a Mařie Magdalény, jenž bieše