Počíná se řád korunování krále českého. Najprvé arcibiskup pražský s preláty, s knížaty a s šlechtici provodie kníže, ješto chtí králem korunovati, na Vyšehrad. A tu pomodléce se, vrátí se s ním do kostela Pražského, hlavy všeho arcibiskupství, aby tu nešpor slyšeli. Potom dokonajíce nešpor, dovedeno bude kníže dřieveřečenými v to miesto, kdež jest komňata jemu slovutně připravena. Opět ráno v zvonění první arcibiskup a jeho podbiskupi a jiní biskupové a preláti zberú se v kostele Pražském, aby se oblekli: biskupové v své biskupí rúcha a jiní v svého duostojenství znamení. A tu zjednajíce procesí, plenář, meč svatého Václava, kříže, kadidlnici a vodu svacenú nesúce, puojdú, aby dovedli kníže dřieveřečené z komňaty do kostela. Kteřížto přijdúce na místo, tu kdež kníže leží v komňatě, oblečen skrze najsvrchnějšího království Českého komorníka v třevíce králové, v sukni a v plášť otevřené. A tu s ním budú knížata a šlechtici. Pak pokadíce jeho kaděním a pokropíce svacenú vodú, zdvihne jej arcibiskup za ruku k vstání. Tehda jeden z biskupuov die tuto modlitbu:

Všemohúcí, věčný bože, jenž sluhu tvého N. království výsostí ráčils povýšiti, daj, prosíme, aby on tak tohoto světa běhu, tak vóbec všech spasení zjednal, aby od cesty tvé spravedlnosti nikdy neodstúpil. Skrze Krista hospodina našeho. Amen.

Tehdy vezmú jej dva biskupy za pravú a za levú stranu poctivě připravena, majíce svátost, šíje vyvyšujíce[1]rkp A „svátost s šíje visující“, od jehožto boka neodstúpí až do skonání. I povedú jej prostřed kostela před oltář svatého Kříže a arcibiskup a procesí napřed puojdú. A mezi arcibiskupem a knížetem z komňaty vychodíce, pořádně puojdú knížata a šlechtici, znamení králová, tověz korunu, žezlo, jablko, meč, nesúce, kterýmžto komorník království Českého, hólkú jim cestu čině, předejde. Kterážto znamení všechna