[56v]číslo strany rukopisupozvali do svatého města Jeruzaléma.‘“
Tehdy šedše ti mužie do Galilee, nalezechu jě, ani sediec myslé a mluviec o zákonu, i pozdravichu jich pokorně a řkúce: „Na pokoj vám!“ I vecechu: „Pokoj buď s vámi! Proč ste přišli?“ Odpověděchu jim: „Volá vás rada lidu božieho do svatého města Jeruzaléma.“ Uslyševše ti jistí, že sú hledáni ot rady, pochválichu boha. A odpočinuvše s nimi, přijidechu v pokoji do svatého města Jeruzaléma.
Tehdy [57r]číslo strany rukopisunazajitřie usadivše sě v radu kněžie a mistři, otázachu jich, řkúce: „Povězte nám zjevně, viděli li ste Ježíše sediec na hoře Olivetské a učiec své učedníky a vstupujíc na nebe?“ Odpověděchu oni jedniem hlasem, řkúce: „Živ jest pán bóh israhelský na nebi, že sme zřejmě viděli Ježíše, mluviec s učedlníky svými na hoře Olivetské, vstupujíc do nebes.“
Tehdy Annáš a Kaifáš, rozlúčivše jě rózno od sebe a tiežíce každého zvláště, jednostajně pravdu sú pově[57v]číslo strany rukopisuděli, že sú viděli Ježíše, mluviec s svými učedlníky a vstupujíc do nebes. Tehdy vecechu Annáš a Kaifáš: „Zákon náš Mojžiešóv drží: v ustech dvú nebo tří[r]tří] trzie svědkóv stój každé slovo!“
Tehdy povědě mistr Habunden: „Ale co dieme, neb psáno jest v knihách o přirození, že blahoslavený Enoch chodil jest s bohem a líbil sě jest bohu a přenesen jest slovem božím, nebo bóh zdvihl jest jeho do ráje.“
Jairus mistr vece: „A my sme slyšeli smrt Mojžieše blahoslaveného, ale hrobu jeho pohřebu ne[58r]číslo strany rukopisuvieme ani viděli sme. Psáno jest zajisté: umřel Mojžieš z slova božieho, a nevie žádný člověk do dnešnieho dne hrobu jeho. A Heliáše proroka nenie smrt shledána.“
Lévi take vece: „To, což jest mistr mój Simeon řekl, též já diem: Aj, tento položen jest ku pádu a vzkřiešení mnohým v Izraheli a na znamenie, jemužto otpierati a odmlúvati budú a protiviti sě lid israhelský bude.“
Tehdy Annáš a Kaifáš vecechu: „Zajisté právě ste pověděli. Nebo to jest psáno v zákoně Mojžiešově, že [58v]číslo strany rukopisujest Enoch neumřel, neb na ohnivém vozě vzat jest do nebe. Ale Ježíš dán jest Pilátovi i viděli[s]viděli] widiel sme jeho, an bičován, uplván, trním, hložím korunován, na smrt odsúzen od Piláta. Také ukřižován na dřevě umřel. Také žlučí s octem napájěn jest v zahradě, s dvěma lotroma ukřižován. Bok jeho kopím od Longina rytieře proklán jest a tělo jeho poctivý otec náš Jozef, uprosiv u Piláta, schoval je[14]je: gie v svém novém hrobě. A tak on zajisté svědčil jest, že jest z mrtvých
