kopyto zastati. Potom pak zastav střevíc nad kopytem a klaď mu lejno do střevice na každou noc u večer až do týhodne aneb pokudž se zdá, to mu učiníš, tehdy ukúj jej pravě a jeď na něm, a budeť zdráv, tomu jístě a dokonale věř, neb potřebí jest pilnosti v tom.

Jináč, který kůň má suché kopyto, vezmi jarý med a jelení lůj a z volového hnátu mozk, a to všecko spolu zvař, maž mu dobře teplým, nedotýkaje se vlasů, budeť zdráv.

Mast, aby kopyto rostlo

Vezmi strdí, rozpusť olejem, maž mu kopyto, však ho do vody nevoď, i bude mu růsti. Někteří rozpouští s starým sádlem. A když jest bolest s otokem, takto máš učiniti: Vezmi kalkus litý, mej mu jednou, druhé, třetí i čtvrté, až se mu nohy vosypou, a pomazúj mu nohy dobře na otok, potom mu noha podeschne, strup spadne a otok vyjde, i bude zdráv. Zase když jest v srsti bílé kopyto, to se stává od sucha nejvíce, vem lejno teplé krávy a maž mu, budeť černé. Někteří tomu nerozumějí, domnívajíc se, že by mu kopyto rostlo.

Kopyto aby dolu spadlo

Vezmi slíž s kořenem, list z vlaského ořechu a vinné kvasnice, kvas to spolu tři dni v teplé, potom hustě maž kopyto a obvaž ho, ať tak stojí za tři dni a ať má vzdy ovsa dosti.

O novém kopytě

Který kůň má nové kopyto, věř, že mu paty nikdá nejsou tak tvrdé jako starému kopytu, a to se stává od ourazu, když kůň zašlápí sobě, tehdy mu kopyto sleze a jest mdlejší nežli jiné, také nemůž ten kůň tak pevný na něm byti, neb slove chromý kůň, než umíš-li mu hověti, vyjdeť ze všeho v půl letě a budeť míti zase jiné kopyto, ale ne tak pevne, jako jest prvé měl, protož sluší se rozumem spraviti, co by měl s takovým koněm učiniti, aby ke škodě nepřišel.

Probuje na nohách zhojíti

Který kůň má probuje, tomu prořež železem horkým, pak i vem hned horký chleb a vlož na to, nech tak tři dni, potom