[61r]číslo strany rukopisua mnoho škod muož se státi každému království, když jest jeho stolice prázdná. I kto tomu nevěří neb toho nevie, že jakožto když pastucha pójde od stáda, tehdy stádo rozběhne se na vše strany a vlcie lační mnoho dobytku uškodie i ovčinec podkopají. A protož ustavujem, když by král český umřel, aby jiný nový král v šesti měsiecích pořád zběhlých byl korunován, svolaje kniežata, pány šlechtice, vladyky s dóstojenstvím, jakož jest obyčej, a tu aby arcibiskup kostela pražského nebo jiný prelát počestný, když by arcibiskupa nebylo, svými rukama posvěcenýma korunu jemu na hlavu vstavil a on od něho dóstojenstvie králové slavně přijal.
A když by kterú královnu sobě v manželstvie přijal, aby také v šesti měsiecích týmž řádem kázal ji korunovati s túž slavností, jakož jest sám korunován, neb to slušie, aby kteréž jest božie milost v jednotu sjednala, aby ve cti a v chvále v jednotě spolu přebývala.