[28v]číslo strany rukopisuSami se také ukrutně raní, když po vypuzení duše těla svá těžké smrti na oheň vydávají, kteréž smrti, poznajíce vieru boží, mohli by prázdni býti, chváléc pána boha, a v Trojici svaté a v jednotě.
Proti takým kacířóm bohu i lidem nemilým, jakož slyšíme, že někteří cizozemci přibravše se do našeho českého a křesťanského království, snažili sú se kacierstvie rozsievati. Toho my Karel nemohúce aniž majíce s právem trpěti, z své snažnosti přikazujem, aby bylo v našem království provoláno pod zápovědí našie pomsty mečem nebo ohněm, aby žádné kacierstvie aniž svolení šibalské, ješto by se proti cierkvi svaté chýlilo, v našem království nebylo trpěno ani zatajeno, přikazujíc našim všem úředníkóm, purkrabiem i popravcóm, aby se po nich pilně ptali a je jímajíc vydávali prelátóm a mistróm, aby jich na vieře cierkve svaté pokúšeli, jako na ně záleží. A když by je v kacierství poznali a nechtěli ustúpiti a opustiti bludu kacierského, poznajíce vieru cierkve svaté a pána boha v jeho světlosti, tehdy mocí ustavení tohoto přikazujem, aby je na smrt dali, s tiem kacieřstvím živé přede vším lidem na ohni spálili, poněvadž by poznati nechtěli světlosti boha otce věčného a syna jeho jediného našeho vykupitele chvály držeti v jednotě, jakož viera křesťanská káže.
Přikazujem také našim všem vladařóm, kdež by zvěděli kteréž kolivěk kacíře, aby je naší mocí jímali a sviežíce těm mistróm kacieřským vydávali na pokúšení po jistých poslech beze všeho omylu.
Ustavenie, aby žádný na svých dědinách a domích kacířuov nechoval
Všem našim věrným zemanóm přikazujem, aby žádného kacieře, kteréž by koli viery byli, na své dědiny a do svých domuov nepřijímali. Pakli by kto přijímal neb který obyčej s nimi měl, toho odsuzujem, aby byl vypověděn z našeho království věčně a všeho svého zboží odsúzen bez milosti.