aby těch slibóv žádný dobrý neplnil, neb ty sliby umořujem, aby žádné moci neměly. A nad to aby lepšie jistota byla, ustavujem a přikazujem, když by kto těm zlým lidem a lotróm přes tuto zápověd plnil a což by jim dal, aby tolikéž propadl do královy komory, neb to slušie, když kto obranú dobrú hrdá a sám se škody dopúštie, aby měl dvojí pomstu pro své netbánie, a na těch zlých lúpežníciech aby byla pomsta podlé jich zaslúženie, jakož jest ustaveno v našem českém království od dávných časuov.
Ustavenie o hře kostečnie tot jest
Chvála a čest každého kniežete nahoru roste, ktož své poddané lidi k dobrým obyčejóm připravuje, aby netratili zbožie přirozeného. I co jest na kniežeti duostojnějšieho, než aby svuoj lid k dobrému vedli a pokoj jemu činili. A protož my Karel zajisté vědúce, že v našem českém království od dávna děje se zlý obyčej na škodu mnohých našich věrných, točižto v kostky hranie, jenž sobě mají za kratochvíl, ano psota a škoda jim i jich věrné čeledi z toho pocházie. A protož tiemto ustavením věčně zapoviedáme, aby žádný člověk v žádném kraji našeho českého královstvie v kostky ani v žádnú jinú hru přílišně a škodně nehrál na žádný dluh ani na které rukojemstvie neb na své dědičství, sliby žádnými se zavazuje, pod pokutú ztracenie tolikéž do našie komory.
Ustavení o přepuštění hry kostečné tot jest
My Karel ciesař svobodně odpúštieme každému v našem českém království, ktož by chtěl hráti v kostky pro kratochvíl, aby hrál o hotové penieze až do kopy grošuov odečtených a nic viece. A ktož by neměl hotových, aby jeden druhému nepójčel na hru ani jeden z druhým hrál na dluh. A ktož by to ustavenie přerušil pójčuje druhému, aby byl bez toho, což pójčí, a do našie komory aby propadl tolikéž. A ten, ktož by se dlužil na hru, aby tolikéž propadl do našie komory a k tomu aby nevyplatil přes kopu nic viece.
