[203v]číslo strany rukopisuctiece stvořenie. A protož vašeho úmysla, jehož vy následujete, ale čest tať puojde přěd hospodina, a lékař v svém lékařství chválu bude mieti a všěm řemeslníkóm chvála z jich řemesla bude. I co k tomu odpoviete, která jest ohava umučeného Jezukrista vám směšna a v klam poddána?
Druhá a paddesátá kapitola
K té řěči ti mudrci počěchu sě shlédati a pozorovati. A svatý Antoní ulyz sě, jim vecě opět po obojetníku, jenž obojí řěč umějieše, řka: Zajisté vešken tvor na nebi zřějmo službu svú ukazuje, ale že vy svú řěčí, jakož mníte užitečno, všeho bylo potvrdíte, takež nám náš zákon, to jest vieru křěsťanskú, velíte řěčí stvrditi. Odpovězte mi, kterým činem známost božie bude zěvnější, skrzě li sluov čtenie, či skrzě dobrých skutkuov čiňenie? A které jest prvnie a staršie, skutci li dobří a věrní, čili hádanie v sloviech? Tu oni vecěchu[635]původně zapsáno wecyech, „u“ dopsáno mladší rukou, že jest skutek tvrzšie věc než řěč. Toho jim potvrdi, že sú dobřě a právě pověděli, nebo skutky plodí žádost u vieřě srdečná, ale hádanie v řěči počátek jest vzalo od řěči a skládanie odpovědí a tázaním. A když kto bude mieti pravú vieru a skutky srdečné, nebude jemu třěba pohádky mieti ani které řěči, jížto vy sě pokúšiete z našeho smysla vieru přěvrátiti. Avšak častokrát nemuožete nám k uotázaní odpoviedati. A také sú vždy pevnější věrní skutci nežli lestné pohádky vašě.
My, křěstěné, nemámy základu našie viery z múdrosti tohoto světa, ale v silné a u pravé vieřě, jenž nám jest od boha Je[204r]číslo strany rukopisuzukrista
