Pastýřské rozmlouvání o narození Páně
Karduba:
Již denice brunatná noční z nebe zsplášila[1]zsplášila: zſpláſſila[2] Tichá 1970 „zplášila“. blesky,
slunce horoucími na nebí vystoupilo koňmi
a na horách černých, v rovinách, dolinách všudy jasným
světlo činí bleském. Vlnatá pastýřove stáda
[5] vyhnali a v čerstvých křovinách veselí se prochází.
I velicí i malí jsou všickní vzhůru pastýří,
jednomysnými[3]jednomysnými: Gednomyſnými[4] Tichá 1970 „jednomyslnými“; pokud bychom připustili tuto emendaci, získal by verš jednu slabiku navíc, a tím by nebylo dodrženo veršové schéma hexametru. hlasy každý velebnému křičíce
