[91v]číslo strany rukopisučas nevládne. Příjmóv také času toho bezděčného drženie dědici dosti učinie týmž právem. Má však dědic bezděčné neb násilné vládnutie, dokudž trvati bude, po všecka léta neb každý rok jasným osvědčením před súdem oznámiti.
O početí vladařstvie dědictvie
Vládnutí ode dne postúpenie a vzdánie dědictvie před súdem učiněného počátek béře a ne ode dne prodaje neb kúpenie, a z toho muož ortelováno býti, přihodila li by se příhoda o děti bratrovy, ač by otec jich vládna řádně vládl by neb zapsal, když kšaft svój, ač jest který učinil dostatečně, dovedený stane jako v takovéto příhodě:
Třem bratróm poručeno jest zbožie po jich otci pozuostalé na rovný diel. Starší bratr uvázav se v zbožie, prostředniemu bratru svému jejich puol dielu vydal jest. Tehda najmenší do dalekých vlastí odšel jest. Když se po osmi letech navrátil bieše, bratra staršieho, kterýž ženy a dětí pozuostaviv bez kšaftu, sešlého nalez, žádal jest od bratra prostřednieho dielu svého, jenž odpověděl, že by hotov byl s ním rozděliti se tiem, což mějieše, a když nápodobně téhož požádáše od ženy bratra svého staršieho, odpověděla jemu, že by nic jeho nejměla kromě statku jie s dětmi po muži odumřeného, tiem vládnúci žádáše k své straně výnosu nalezeného, poněvadž i muž její i ona s dětmi svými mnoho let bez narčenie to sú držali, muož li to na nich kto vysúditi.
Odpověděno jest, že prosba takové ženy s dětmi nemá dopuštěna býti, ale najmladšiemu bratru má jemu jeho třetí čest od obojí strany vydána býti, a tak vdova toliko na třetině najstaršieho bratra i s dětmi svými vládla jest, a bratru najmladšiemu takové vládnutie dielu jeho, nenie li jiné překážky,
