[48r]číslo strany rukopisuProtož by i otec umřel bez kšaftu, bude li mátě statek mrhati a nezmění li stav vdovský, příbuzní otcovi v dědice i v jich diely, ačkoli mateři a jejím přirozeným krevníkóm mají uručiti, že až do let jich rozšafnosti to by jim zpravovali a zachovali a což by mohli, toho jim polepšili, jako by jich vlastnie bylo, jakožto obránce neb zprávce mohú se v to uvázati plným právem.
O zprávciech sirotších[48](sic) vuobec
Všeliký člověk muož žalovati neb jako svým jménem nebo cizím jakožto poručník nebo zprávce, nebo vězenie, nemoc, starost {totiž člověk starého věku}marginální přípisek mladší rukou, potřebné putovánie neb jiezda a mnohé jiné hodné příčiny často lidem bývají ku překážce, že sami osobně svých pří provoditi nemohú.
Poručník neb šafář netoliko v přítomnosti protivníka, nébrž i bez jeho vědomie bývá ustaven {zrušen}meziřádkový přípisek mladší rukou
Protož komužkoli dopustíš o svú věc žalovati neb odpierati, ten jest tvým poručníkem, však ač strana osobnú přísahu tělesně má učiniti, jelikož k tomu poručníka neb šafáře nemóže ustanoviti miesto sebe.
Opět bude li poručníku pře poručena, aby ji dokonal toliko vedlé práva a spravedlnosti, a on nedočekaje konečného usúzenie, na ubrmany uručí, takové uručenie od strany, jejížto rozkázanie poručník to učini jest přestúpil, muož za nestálé odvoláno býti.
O poručníciech jelikož k hostem, kdy hosté žalují z dluhu na domácie
Když některaký měštěnín narčen byl z dluhu od některakých rozličných hostí z rozličných měst, totiž z Brna od některých a od některých z Prahy, ortelováno jest bylo v súdu, jestliže ti hosté, protože sú obydlím v jiné zemi a skrze to jměnie sú za hostě poručníky,
