[307v]číslo strany rukopisuhodinu v očistci přebyl. A protož praví svatý Augustin: Všemohúcie moc a múdrost boha otce, ta jest to uměla zpósobiti, kterak hrozně všeliká duše má očištěna býti, kteráž má duostojně s bohem v nebesiech bydliti. Druhé slušie znamenati, že duše v očistci diáblové mučie, neb by to neslušalo, by je andělé mučili a vědúc, že s nimi vzskoro v nebeském království bydliti budú. Ale podobné jest tomu věřiti, že světí andělé v očistci duše navštěvují a je, aby pokorně trpěly, ponúcejí. A nadto ty duše v očistci mají dvoje oblehčenie. Jedno, když se co dobrého na světě děje, skrze něžto mají svých muk ukrácenie, a druhé, že jistú naději mají, že někdy odtad vyndúc, v nebesiech se na věky radovati budú.
Třetie slušie věděti, kde jest očistec. To pravie světí mistři, že jest jedno miesto bliž od pekla, kteréžto miesto slove očistec. A tak pravie světí mistři, že božie mocná spravedlnost dušiem pro rozličnú věc rozličná miesta jich očištění zpósobila jest. Některým dušiem pro jich spěšnějšie sproštěnie, aby se někomu dobrému zjevíc, spěšně byly zproštěny, počištěnie dáno jest tudiež, kdežto sú shřešily, a některým také pro některého svatého prosby uslyšenie. Najprvé dán jest některým dušiem zvláštní očistec pro některé zaslúženie, aby spieše byly zproštěny.
Jakžto se píše v kněhách o svatých otcích, že jedni svatého Teobalda rybáři v létě loviece vytáhli kruh[202]kruh] KNM III D 44 má kru ledu, mniece rybu. Proněžto se viece uradovali, než by množstvie ryb ulovili. A zvláště proto, že svatý Teobaldus, jich biskup, hroznú nemoc v nohách mějieše. Jemužto tu kru ledu darem dali jeho nemoci na obvlaženie. A když jednú svatý Teobaldus tu kru ledu pod nohami držal, uslyšal jeden žalostivý hlas člověčí, volajíc v ledu. Jehožto
