[29r]číslo strany rukopisuod poručenstvie svatého Jana byla odstúpila a k sboží se navrátila, pověděl, kak sta slavnú odplatu ztratila. Tehdy on na tom miestě poče jima praviti o divných věcech onoho světa a zvláště k nim die: Ó, přehubená člověky, kterak sta daleko zablúdila. Viděl sem, ano vaši[aj]vaši] waſſie andělé pláčeta a diábli se radují, a neviete, co ste dobrého ztratili, radost a přiebytek přeslavný, v němžto ste měli na věky přebývati. To ste šeredně chybila a uchovajte toho hrozného přiebytka, jenžto sem já ohlédal, tmy přehrozné, črv, jenž vždy srdce člověčie nemilostivě hryze, ten vás čaká. Oheň na věky hořící, studenost nevýmluvně mrazná, diáblóv přehrozné viděnie, pláč, úpy, zubóv skřípenie, věčná žalost, od boží očí věčné rozlúčenie. To ten vzkřiešený domluviv i s těmi, jimž on to mluvieše, před svatého Jana k nohám padl jest i počešta plačíce prositi, aby se ráčil nad nimi smilovati. Jimžto svatý Jan vece: Třidceti dní pokánie čiňte a za to boha proste, aby prútie a piesek, jenžto ste s mořského břehu byli přinesli, ať se opět v své přirozenie navrátí. A když se tak, jakž svatý [Jan]text doplněný editorem rozkázal, vše stalo, piesek i prútie se v své přirozenie obrátilo, tehda sú tito odpuštěnie svých hřiechóv vzeli a svatú odplatu jako i dřieve při svatém Janu ostali.
Potom když svatý Jan po té vlasti, jenžto Azia slove, slovo božie kázáše, tehda modláři pohanských modl lidi proti němu zbúřili, aby jeho jeli a do chrámu pohanského jeho bezděčiec k modlám vedli. Jimžto svatý Jan vece: Sjednajme se na tom, proste svých modl, ať se Ježíšóv kostel oboří, a já inhed obět vašim bohóm vzdám, anebo se já pomodlím mému Jezu[29v]číslo strany rukopisukristu,
