pověděv. Od něho svatý křest přijal a odtad oba spolu se zdvihše i šla k hrobu svatého Corcodie. A tu sta mnoho diáblóv v hadové postavě nalezla. Kterýmžto hadóm svatý Germanus na púšť jíti kázal, aby viec nižádnému neškodili.
Potom svatý Mamertinus v zákon svatého Benedikta všel a po některých časiech opatem učiněn. Za jehožto opatstvie byl jeden duchovný v tom klášteře jménem svatý Marianus, skrze něhožto bóh mnoho divóv činil, neb bohu slúže, na světě u veliké sprostnosti bydléše. Jednoho času, když jeho lotři na cestě oblúpili, jediný pláštík zedraný jemu ostavivše, pryč s jeho rúchem jdiechu, poče po nich volati svatý Marianus a řka: Vraťte se zase, aj toť, sem nalezl u plášťku peniez zavázaný, vezměte, snad vám třeba jeho bude. Tehda se lotři inhed vrátivše, pláštěc i s peniezem vzeli a jej naha ostavivše, pryč zašli. A tak té všie noci i sem i tam blúdivše, k svatému se Marianovi vrátili. Jimžto svatý Marianus vítanie dav, jich nohy pokorně umyv a jakúž mohl potřebu dav, ku pokání je obrátil. Potom svatý Mamertinus a svatý Marianus, mnoho časóv svatý život vedúce, bohu se dostala. Amen.
O narození matky božie
Již se raduj, všecka říše kóróv anjelských, již se vesel vešken dvór siení nebeských, již se utěš všeho světa národe lidský, již děkujte hospodinu, všecky tváři lidské bohem stvořené. Vstaňte již s jistú nadějí, všickni hřiešní, slyšiec tak přeslavnú novinu o narození tak přesvaté dievky, kterúžto sobě zvolila svatá Trojice, toť jest den tak přešťastný, převeliký v tajnosti
