chválímy jmě tvé na věky i na věky věkóm. TeDeum1,26 Rač, hospodine, tohoto dne ostřieci ny ot hřiecha. TeDeum1,27 Smiluj sě nad námi, hospodine, smiluj sě nad námi. TeDeum1,28 Buď tvá milost, hospodine, nad námi, jakož my úfámy v tě. TeDeum1,29 V tě jsem úfal, hospodine, nezatracuj mne na věky.

CantL1,46 Chval dušě má hospodina CantL1,47 i radoval sě duch mój u bozě, spasiteľu mém. CantL1,48 Neb jest vzezřěl na tichost dívky své: ova, ot toho blaženú mě nazovú všecko narozenie, CantL1,49 nebo učinil mně veliká, jenž mocný jest, a svaté jmě jeho CantL1,50 a smilovánie jeho ot národa do národa těm, již sě bojie jeho. CantL1,51 Ustavil jest moc v svéj rucě, rozehnal pyšné mysľú svého sirdcě. CantL1,52 Stirčil mocné [s ]text doplněný editorem[2498]s] de lat. stolcě i povýšil ponížené. CantL1,53 Lačné nasytil dobrým a bohatých nechal zhynúti. CantL1,54 Přijal Israhel, své děti, rozpomanul sě jest milosirdie svého, CantL1,55 jakož jest mluvil s našimi otci, Abrahamovi i jeho ditem na věky.

CantL2,29 Juž nechaj, hospodine, sluhy své podlé slova tvého s pokojem, CantL2,30 nebo jsta oči moji viděle spasenie tvé, CantL2,31 jež jsi učinil přěd obličějem všěch ľudí: CantL2,32 sviecě na zjěvenie ľudem a slávu ľuda tvého Israhel.