vším třeba jest, aby diržal křěsťanskú vieru. SymbAth1,2 Juž jedno každý cělú a nepokaženú schová, bez omyla na věky zahyne. SymbAth1,3 Ale viera křěsťanská tato jest: abychom jednoho boha v trojici a trojici v jednosti čstili, SymbAth1,4 ani smišijúce osob, ni podstavy otlučujíce. SymbAth1,5 Jiná jest vedě osoba otcova, jiná synova, jiná svatého ducha. SymbAth1,6 Ale otcova a synova a svatého ducha jedno jest božstvie, rovná sláva, večná čest. SymbAth1,7 Kakýž otec, takýž syn, takýž i svatý duch. SymbAth1,8 Nestvořený otec, nestvořený syn, nestvořený svatý duch. SymbAth1,9 Neměřičný otec, neměřičný syn, neměřičný svatý duch. SymbAth1,10 Věčný otec, věčný syn, věčný svatý duch. SymbAth1,11 Avšak ne třie věční, ale jeden věčný. SymbAth1,12 Jakož ne tří nestvoření ani třie neměřiční, ale jeden nestvořený a jeden neměřičný. SymbAth1,13 Takež všěmohúcí otec, všěmohúcí syn, všěmohúcí svatý duch. SymbAth1,14 Avšak ne třie všěmohúcí, ale jeden všěmohúcí. SymbAth1,15 Takež bóh otec, bóh syn, bóh svatý duch. SymbAth1,16 Avšak ne třie bohové, ale jeden jest hospodin. SymbAth1,17 Takež hospodin otec, hospodin syn, hospodin svatý duch. SymbAth1,18 Avšak ne třie hospodinové, ale jeden jest bóh. SymbAth1,19 Nebo jako narózno jedno každé osobstvie boha a hospodina svědčiti křěsťanskú pravdú nutie ny, takež tří bohóv neb hospodinóv řéci křěsťanským duchovenstvím hájie nem. SymbAth1,20 Otec ot nikohého jest učiňen, ni stvořen, ni urozen. SymbAth1,21 Syn ot otcě samého jest, ne učiňen, ni stvořen, ale urozen. SymbAth1,22 Duch svatý ot otcě i syna, ne učiňen ani stvořen ani urozen, ale vychodící. SymbAth1,23 Protož jeden otec, ne třie otci, jeden syn, ne třie synové, jeden svatý duch, ne třie svatí duchové. SymbAth1,24 A v téjto trojici nic dřieve ani posléze, nic většie ani menšé, ale všě