Ps72,1 Kako dobrý Israhelóv bóh těm, již jsú pravého sirdcě! Ps72,2 Ale mé bezmála hnuty jsú nohy, bezmála prolil jest chod mój, Ps72,3 nebo jsem nenáviděl nepravedlníky, pokoj hřiešných vida. Ps72,4 Nebo nenie čáka v smirti jich, ni tvirdost v ráně jich. Ps72,5 V úsiľú v ľudském nejsú a s ľudmi nebudú bičováni. Ps72,6 Proto jala jě pýcha, přikryti jsú nepravedlností a nelítosťú svú. Ps72,7 Vyšla jako z tuku nepravedlnost jich, přišli v ľubost sirdcu. Ps72,8 Myslili jsú i mluvili jsú neprávo, nepravedlnost na výsosti mluvili jsú. Ps72,9 Položili jsú na nebe usta svá a jazyk jich přišel na zeḿu. Ps72,10 Proto obrátí sě ľud mój sde a dnové pilni nalezeni budú v nich. Ps72,11 I řekli: „Kako vie bóh, ač jest uměnie na výsosti?“ Ps72,12 Toti, oni hřiešníci a obizníci na světě obdiržěli bohatstvie. Ps72,13 I řěch: „Proto bez věci zpravil jsem sirdce mé a umýval jsem mezi neposkvirňenými rucě moji.“ Ps72,14 A byl jsem bičován cělý den a tresktánie mé v jutřni. Ps72,15 Ač diech: „Vymluvi tak,“ toti, národ synóv tvých jsem otvirhl. Ps72,16 I mniech, bych rozuměl to, úsilé jest přěde mnú, Ps72,17 doňudž nevendu v svaté božie a neurozoměju u posledních jich. Ps72,18 Avšako pro lsti postavil jsi jim, povirhl jsi jě, když sě vzvýšiechu. Ps72,19 Kako učiňeni jsú v zahubenie? Birzo omdleli, zhynuli jsú pro nepravedlnost svú. Ps72,20 Jako sen vstávajúcích, hospodine, u městě tvém obraz jich v nic obrátíš. Ps72,21 Nebo rozhorčilo sě jest sirdce mé a ledvie mé změňeny jsú Ps72,22 a jáz v ničse obrácen jsem, i nevědiech. Ps72,23 Jako skotě učiňen jsem u tebe, a jáz vešdy s tobú. Ps72,24 Diržal jsi ruku pravú mú a u vóli tvéj přivedl jsi mě a s chvalú přijal si mě. Ps72,25 Čso vedě mně jest na nebi a ot tebe čemu jsem chtěl na zemi? Ps72,26 Zemdlelo tělo mé a sirdce mé, bóh sirdcě mého a čiest má, bóh na věky. Ps72,27 Nebo ova, již sě vzdalijú ot tebe, zahynú,