[Generovaný obsah]

• Počínají se kniežky lékařské a velmi užitečné, kteréž já nazývám Jádrem, vybrané z mnohých kníh lékařských s velikú prací, v kterýchžto knihách najprvé sem sepsal o bolestech hlavy, a potom vše pořád doluov sstupuje o všech údech a nemocech jich. Jakož mužík na druhé straně znamenává, po němž se má zpravovati. A tak budeš se moci rychtovati o každé nemoci, nebo znamenie bude před každú nemocí. … [1]
• Proti závratu, to jest nemoc, ješto se zblázňují na hlavu … [4]
• Proti závratu … [4]
• Opět jinak k závratu … [4]
• Pro bláznové závratu nemoci … [5]
• K témuž takto … [5]
• Item k témuž opět jinak … [5]
• Opět jinak … [5]
• Ktož z mysla vystúpí tak, že již blázní … [5]
• Item opět jinak … [5]
• Pro bolest hlavy, kto rozum potratí … [6]
• Ktož z mysla vystúpí … [6]
• Ktož blázní a má hlavu neduživú kterak kolivěk … [7]
• Proti bolesti hlavy … [7]
• Ktož z smysla vystupuje, že blázní … [7]
• Opět jinak učiň … [8]
• Proti bolesti hlavy, ješto počínají blázniti … [9]
• Ktož rozum potratí … [10]
• Ktož z mysla vystupuje … [10]
• Ktož z mysla vystúpí … [10]
• Koho často hlava bolí, znamenaj … [11]
• Opět jinak … [11]
• Proti bolné hlavě … [11]
• Proti všem nemocem hlavy, a zvláště proti zimnici … [11]
• Ku počištění hlavy … [11]
• K většímu zdraví hlavy a očí … [12]
• Opět k počištění … [12]
• Proti bolné hlavě … [12]
• Ktož nemuož spánie mieti … [13]
• Mast proti nespání … [13]
• Aby mohl dobře spáti … [13]
• Ktož nemuož spánie mieti … [14]
• Opět jinak … [14]
• Aby rozumu nabyl zase … [14]
• Komu dna v hlavě jest … [15]
• Proti dně v hlavě neb jinde, ješto láme člověka … [15]
• Komuž zní v uší a v hlavě … [16]
• Proti dně v hlavě … [16]
• Kohož hlava často bolí aneb rozum potratí … [16]
• Proti dně v hlavě a střielu … [16]
• Kto má prašivú hlavu … [17]
• Komu hlava zalehla i nos … [17]
• Kto má hlavu zkaženú … [17]
• Počištěnie hlavy dobré … [17]
• Lékařstvie k hlavě dobrá … [18]
• Mast na hlavu prašivú … [18]
• Kto jest hluch … [19]
• Proti hluchotě … [19]
• Kto počíná neslyšeti … [19]
• Proti bolesti uší … [20]
• Proti hluchotě … [20]
• Proti hluchotě … [20]
• Opět jinak … [20]
• Proti hluchotě … [20]
• K témuž … [20]
• Jinak k témuž … [21]
• Proti hluchotě … [21]
• Opět jinak … [21]
• Proti bolesti v uší … [21]
• Proti znění v uší … [21]
• Tuto znamenaj … [21]
• Proti hluchotě … [21]
• Opět jiné k témuž … [21]
• Počíná se lékařstvie, když komu vleze v ucho škvor … [22]
• Proti škvoru v uší … [22]
• Opět takto … [22]
• Opět k témuž takto … [22]
• Proti škvoru v uchu … [22]
• Mast k očima dobrá proti poškvrně na očí a masitým a slzavým a červenosti a proti každé nemoci v očí mistra Havla … [23]
• Počíná se lékařstvie rozličné na oči, buďto proti červenosti, bělmu, povlace i proti jiným všem nemocem, proti každé nemoci v uočí. … [23]
• Voda jiná k očima, kto má povlaku na očí nebo bělmo … [24]
• K očima … [24]
• Proti bělmu na očí … [24]
• K očima jisté a skušené … [24]
• Proti otoku na tváři … [25]
• Aby měl jasné oči … [25]
• Počištěnie očí … [25]
• Proti úrazu a červenosti na očí … [26]
• Proti vlasuom v očí … [26]
• Proti poškvrně na očí … [26]
• K témuž … [26]
• Proti červenosti na očí … [26]
• Proti otoku – umenšenie … [26]
• Voda k očima dobrá … [26]
• K témuž takto … [26]
• Proti otoku na očí … [26]
• Hrubé mokrosti v uočí … [27]
• Proti červenosti očí … [27]
• Proti bělmu na očí … [27]
• Lékařstvie k očima … [27]
• Kto má bělmo na očí … [28]
• K očima bolnýma lék … [28]
• Proti horkosti a zapálení v očí … [28]
• Item … [28]
• Proti povlace a bělmu … [28]
• Počištěnie očí … [28]
• K témuž jinak … [29]
• Koho oči bolí velmi … [29]
• Ktož má mdlé oči, znamenaj tuto … [29]
• Voda k očima náramně dobrá, buďto červenýma neb mdlýma … [29]
• Kto má neštovice v uočí … [30]
• Počištěnie na očí … [30]
• Kto má očí … … [30]
• Proti neštovicím … [30]
• Opět jinak … [30]
• Komu slzíta oči … [30]
• Také jinak takto … [30]
• Komu mosk schne v hlavě … [31]
• Proti závratu těžkému … [31]
• Opět k témuž jinak … [31]
• Komuž mosk schne, že hlava velmi jej bolí … [31]
• Komuž mozk schne aneb odstúpí … [32]
• Komuž mozk odstúpí … [32]
• Když z mysla vystúpí … [32]
• krvavé znamenaj … [33]
• Bělmo s očí pruditi … [33]
• Proti povlace … [33]
• Ktož má na očí neštovice … [33]
• Voda k očima jistá … [33]
• Nebo jinak takto … [34]
• Voda k očima z much … [34]
• Proti očima slzavými … [34]
• Mistra Galiena lékařstvie k očima … [34]
• Proti mrákotě a červenosti na očí … [35]
• Voda k očima dobrá … [35]
• Komuž vyroste hřebík z voka … [35]
• Ku počištění zraku nade všecky věci, jakož praví mistři a doktorové … [36]
• Proti každé nemoci očí … [36]
• Voda k očima tato … [36]
• Komuž oči mdlejí … [37]
• Komuž jsú oči červené a ješto vždy slzejí … [37]
• Komuž jest povlaka … [37]
• Kto má oči červené, ješto jsú zdravé … [37]
• Kto má povlaku na očí … [38]
• Opět jinak … [38]
• Proti bolesti očí … [39]
• Opět jinak … [39]
• Kto má klání v uočí, ješto viečka otekú … [39]
• Proti temnosti a mrákotám očí, povlace i bělmu … [40]
• Komuž oči otiekají, mast zkušená … [40]
• Opět k témuž … [40]
• Proti povlace na očí … [40]
• Mast k očima dobrá … [41]
• Proti červenosti, opuchlosti na očí z kteréž kolivěk příčiny … [41]
• Proti bělmu na očí mladým dětem … [41]
• Komu učiněno na očí, ješto hledí, a nic nevidí … [42]
• Opět jinak k témuž … [42]
• Proti bělmu na očí … [43]
• Kohož oči bolejí z sucha … [43]
• Proti bělmu na očí … [44]
• Proti reumě … [45]
• Počíná se lékařstvie proti vozhřivici neb proti reumě anebo proti šňupě. A také proti tomu, když komu krev teče z nosa. … [45]
• Proti bělmu na očí … [45]
• Item proti reumě … [45]
• Nápoj proti reumě … [45]
• Opět jinak k témuž … [46]
• Kto má rému … [46]
• Proti vozhřivce … [46]
• Proti rémě … [46]
• Komu krev teče z nosa … [47]
• Komuž krev teče z nosa … [47]
• Komuž krev z nosa teče často, že nechce přestati … [47]
• Krev staviti takto … [47]
• Kto chce krev staviti … [47]
• Opět jinak … [47]
• Proti každému tečení krve z nosa i také krve z rány … [47]
• Opět jinak … [47]
• V kom sě krev srazí … [48]
• Rány hluboké krev staviti … [48]
• Opět jinak k témuž … [48]
• Komu krev z nosa teče … [48]
• Kdo chce krev staviti … [49]
• Počíná se lékařstvie o malomocenství, ale že ta nemoc jest velmi zlá a ohavná, protož slušie jí varovati se a zvěděti, od čeho se stává ta nemoc malomocná … [49]
• Opět k témuž jinak výborné … [49]
• Ktož by sě vnově uřezal … [49]
• Chceš li poznati člověka malomocného … [50]
• Poznati malomocného … [51]
• Proti malomocenství … [51]
• Potom čiň jemu také lázni … [52]
• Kto jest malomocný, trudovatý … [53]
• Proti malomocenství … [53]
• K témuž jiné lékařstvie … [57]
• Proti nakazilé tváři a pupencom červeným … [62]
• Chceš li zahnati všecky pupence na tváři … [64]
• K obnovení tváře po všem lékařství … [64]
• Proti červenosti na lidské tváři … [65]
• Proti svrabu, ješto z malomocenstvie pochází … [66]
• Víš, že často tvář bývá červená lidská … [66]
• Který člověk má svrab na tváři aneb kdež kolvěk … [67]
• Který člověk počíná malomocněti, tomu se kazí tvář a … … [68]
• Ktož má nečistú tvář … [71]
• Komu se tvář ospe červenými neštovicemi … [75]
• Opět k témuž … [75]
• Kderý člověk jest vnitř malomocný … [76]
• Ktož má nepěknú tvář, jako by trudovatěl … [76]
• Kto má uhřivú tvář … [76]
• Proti poškvrně na tváři … [76]
• Opět jinak takto … [77]
• Koho zuby bolejí … [77]
• Kto má černé zuby … [77]
• Proti bolesti zubuov … [77]
• Aby dětem zuby rostly … [77]
• Aby nikdá zuby nebolely … [78]
• Opět jinak … [78]
• Item jinak … [78]
• Proti bolesti zubů, ješto mu otekú … [78]
• Opět jinak k zubom … [78]
• Opět k témuž … [78]
• Proti veliké bolesti zubuov … [78]
• Komu se zuby viklí od bolesti … [78]
• Kohož zuby bolejí … [79]
• Opět k zubům … [79]
• Aby děravý zub vypadl … [79]
• Kohož zuby bolejí … [79]
• Item jinak … [79]
• Proti děravému zubu, ješto bolí … [79]
• K témuž opět jinak … [79]
• Proti bolesti zubom … [79]
• Proti bolným zubům a proti všem neduhom v ustech voda má takto dělána býti … [80]
• Opět jinak … [81]
• K témuž … [81]
• K témuž takto … [81]
• Kto nemá chuti k jedení … [81]
• Pro úraz kto oněmí anebo pro jinú nemoc … [81]
• K témuž jinak … [81]
• Kto nemá chuti k jedení … [81]
• Proti žábě v hrdle … [82]
• Proti žábě v hrdle … [82]
• Proti žábě v hrdle etc. … [82]
• Počíná se lékařstvie proti všem nemocem, kteréž bývají v hrdle i také svrchu na hrdle … [82]
• Proti žábě v hrdle … [83]
• Proti žábě v hrdle … [83]
• Proti žábě v hrdle … [83]
• Opět k témuž … [83]
• Proti žábě v hrdle … [84]
• Kto má žábu v ustech … [84]
• Kto má žábu v ustech … [84]
• K témuž jinak … [84]
• Proti žábě v ustech … [84]
• Opět jinak … [84]
• Proti škavce toto … [85]
• Opět jinak … [85]
• Kto má žábu v hrdle … [85]
• Kto má žábu anebo ješto jej v hrdle bolí … [85]
• Komuž žáha bývá … [85]
• Proti zháze … [85]
• Opět jinak … [86]
• Proti návné kosti v hrdle … [87]
• Kto má žlázy na hrdle … [87]
• Opět k témuž … [87]
• K témuž jinak … [87]
• Kto má strupy na hrdle nebo na líci … [88]
• K témuž … [89]
• K dobrému hlasu … [89]
• Proti dušnosti a kašli … [89]
• O kašli. Počíná se lékařstvie proti nemoci a těžkosti prsí, najprv o kašli … [89]
• Opět proti kašli … [90]
• Proti dušnosti v prsech … [90]
• Proti suchému kašli … [90]
• Proti kašli … [90]
• Proti kašlání … [91]
• K témuž jináče … [91]
• Proti kašli … [91]
• Kto má kašel, jest li mladý … [91]
• Ktož kašle a má prsi nečisté … [91]
• Proti kašli všelikému … [92]
• Proti dušenství a kašli … [92]
• Proti kašlání … [92]
• Ktož kašle … [92]
• Proti kašli … [92]
• K témuž jiné … [93]
• Proti kašli ještě jiné … [93]
• Proti přílišnému kašli … [93]
• Těchto krmí má požívati, ktož má kašel, a ne jiných … [93]
• Proti kašli … [93]
• Proti kašli mistr Albík … [94]
• Proti dušnosti v prsech … [94]
• Kto jest mdel pro kašel a má srdce velmi mdlé, že nemuože kašlati … [94]
• Proti kašli … [94]
• Sirop k prsuom … [95]
• Ktož nemůž dýchati a jest velmi dušen … [95]
• Opět k témuž … [95]
• Sirop k prsom … [95]
• Opět k témuž takto … [95]
• Jinak takto … [96]
• Opět k témuž takto … [96]
• Těžkost prsí – polechčení … [96]
• Kto má záduchu v prsiech … [96]
• Kto se v prsech obtíží anebo co jiného škodí … [96]
• Kto jest dušen … [97]
• Proti dušnosti … [97]
• Proti otoku prsům … [97]
• Proti bolesti v prsech … [97]
• Počíná se lékařstvie proti bolesti prsom, totiž ženským ceckom, a taky aby nerostly cecky pannám a také kteréž mléka nemají, ješto jim odjímají jiné ženy zlé … [98]
• K témuž … [98]
• Jinak … [98]
• Které ženě prsi otekú … [98]
• Aby panně nerostly prsi … [99]
• O témž opět … [99]
• Kterúž ženu prsi bolejí … [99]
• O témž opět … [99]
• O témž opět … [99]
• Opět k témuž … [99]
• Proti otoku na prsech … [99]
• Které paní prsi otekú … [99]
• Kohož prsi bolejí … [100]
• Jinak … [100]
• Když počínají prsi boleti … [100]
• Která má díru v prsech, a to slove vlk … [101]
• Které ženě mléko odejmú … [101]
• Které ženě hnijí prsi … [101]
• Která žena nemá mléka … [101]
• Aby žena mnoho mléka měla … [101]
• Která panna chce míti malé cecky … [101]
• Aby mléko chovačka dlúho měla … [102]
• Když se odedmú cecky pro mnostvie mléka … [102]
• Aby chovačka měla dosti mléka … [102]
• Proti odjímaní mléka kravám … [102]
• Aby mléka neodjímali kravám … [103]
• Proti odjímaní kravám … [103]
• Počíná se krásné lékařstvie proti bolesti srdce a také proti klání … [103]
• Komuž učiní, že dobytek mře … [103]
• Aby neuškodili kravám na mléce … [103]
• Komu příde náhlé klání na srdce … [104]
• Koho okolo srdce bolí … [104]
• Koho srdce bolí nebo kuolé okolo srdce i v bocích a v prsech … [104]
• Proti bolesti prsí … [104]
• Kdyby jed byl dán … [105]
• Proti jedu a trávení … [105]
• Proti jedu a trávení … [105]
• Proti klání okolo srdce anebo kdež kolivěk jinde … [105]
• Proti bolesti prsí … [105]
• Proti bolesti a otoku okolo srdce i také proti prsuom i také proti každému otoku na těle … [105]
• Proti jedu, kto by byl pil … [106]
• Pro trávení a otoku … [106]
• Opět proti jedu … [106]
• Proti trávenině … [106]
• Kto má hada nebo žábu v břiše, ješto rostú … [107]
• Koho by had uštnul … [107]
• Opět k témuž … [107]
• Kto se dotkne jedovatého tak, že by otíkal prst nebo ruka, ješto v lese neb v zelině snad od žáby aneb od jiné věci … [107]
• Kohož had uštne … [107]
• Opět proti klání v boce … [108]
• Kto by jed vypil … [108]
• Koho kuolé v boce … [108]
• Kto má hada v sobě … [108]
• Počíná se lékařstvie proti klání v bocích a také proti snědku a proti žaludkové nemoci, proti kře … [108]
• Kto má žáby v břiše … [108]
• Opět k témuž … [108]
• Kohož kuolé v tom dolíku pod prsi … [108]
• Komu jest těžko v životě anebo jest zdýmá … [109]
• Proti trávení, by bylo od desíti let, zkušenéť jest … [109]
• Proti žaludkové nemoci, ješto slove kra … [109]
• Proti snědku, byť pak byl od roku anebo od pěti let anebo viece … [109]
• Ktož má zastuzený žaludek, že tratí … [110]
• Také kto by co zlého snědl anebo spil … [110]
• Proti snědku … [110]
• Opět proti snědku … [110]
• Kto nemuož krmi zachovati … [111]
• Proti žaludku nemocnému, když člověk ani k jedení, ani k pití chuti nemá … [111]
• Prach k zažívaní dobrý … [111]
• Opět jinak … [111]
• Počištění žaludka, když člověk chřípí … [111]
• O otrávení lékařstvie … [112]
• Proti snědku … [112]
• Proti snědku … [112]
• Kohož břicho bolí … [112]
• Ku počištění života … [112]
• Proti snědku … [113]
• Proti snědku a trávení i všelikému neduhu žaludkovému … [113]
• Ku počištění žaludka … [113]
• Proti snědku … [113]
• K napravení žaludka … [113]
• Proti snědku … [114]
• O trávení lékařství … [114]
• Proti snědku … [114]
• Počištěnie žaludka … [114]
• Proti všem nemocem lékařské počištěnie … [115]
• Počištěnie dobré žaludka … [115]
• Proti snědku a vodnému teleti … [115]
• Počíná se lékařstvie proti žlútenici, proto sem ji sepsal po snědku, nebo se stává z snědku, a jestiť troje – žlutá, černá, zelená … [116]
• Proti žlútenici … [117]
• Proti žlútenici … [117]
• Jinak proti žlútenici … [117]
• Proti žlútenici … [117]
• Proti žlútenici zkušené … [117]
• Jinak proti žlútenici … [118]
• Kto má žlútenici … [118]
• Opět jináč k žlútenici … [118]
• Opět k témuž … [118]
• Proti žlútenici opět … [118]
• Proti žlútenici … [118]
• Proti žlútenici … [119]
• Opět proti žlútenici … [119]
• Opět jinak k témuž … [119]
• Proti žlútenici … [119]
• Jinak proti žlútenici … [120]
• Kto má žlútenici … [120]
• Proti žlútenici … [120]
• Studená nemoc, ješto bývá přes den, ta se stává čtverú věcí … [121]
• Proti žlútenici … [121]
• Proti té zimnici lékařstvie … [121]
• Počíná se lékařstvie proti zimnici … [121]
• Proti tajné nemoci, totiž zimnici … [122]
• Proti té zimnici lék … [122]
• Proti studené nemoci tetragramaton … [122]
• Proti zimnici lék … [122]
• Proti všeliké zimnici … [123]
• Suché nemoci a proti jiným všem nemocem a neduhom … [123]
• Proti zimnici které koli … [123]
• Proti zimnici a proti nemocem hlavy i žaludka … [124]
• Opět proti zimnici … [124]
• Proti zimnici výborné … [124]
• Opět proti zimnici … [124]
• Proti zimnici … [125]
• Čtvrtý den zimnice i proti tejné zimnici … [125]
• Proti zimnici takto, ješto nemají stolice … [125]
• Opět jinak k témuž … [125]
• Chvojkový prach, takto má dělán býti … [126]
• Opět proti zimnici … [126]
• Opět proti zimnici … [126]
• Proti zimnici každé … [127]
• Proti zimnice jakéž koli … [127]
• Opět proti zimnici … [127]
• Proti zimnici na chřbetu … [127]
• Kto má horkost na sobě … [128]
• Počíná se lékařstvie, komuž hnijí plíce anebo játry. A také proti bolení slezeně a horkosti, koho velmi kuolé aneb plíce hnijí. … [128]
• Proti každé zimnici … [128]
• Opět komu plíce hnijí … [128]
• Item proti každé zimnici … [128]
• A jestliže jemu hnijí plíce anebo játry … [129]
• Koho játry bolejí a hnijí … [129]
• Komuž plíce hoří, že nemuož žízně uhasiti … [129]
• Proti bolesti osrdí a proti rozličné bolesti v životě … [129]
• Koho slezina bolí … [129]
• Kohož slezina často bolí ustavičně … [129]
• Komu játry i plíce hnijí … [129]
• Komu v životě plíce a játry hnijí … [130]
• Komuž hnijí plíce a játry … [130]
• Počíná se lékařstvie proti té nemoci, ješto slove súchotiny … [132]
• Proti žiezni … [132]
• Proti súchotinám … [132]
• Proti súchotinám … [133]
• Proti súchotinám … [133]
• Proti súchotinám … [133]
• Jinak proti súchotinám … [133]
• Proti súchotinám … [134]
• Proti súchotinám … [134]
• Súchotiny komu škodí, ješto jemu údové schnú … [134]
• Item komu schne všecko tělo aneb který úd … [134]
• Kto chce, aby tratil … [135]
• Kto nemuož zachovati … [135]
• Proti tracení krví … [135]
• Kto často tratí … [135]
• Počíná se lékařstvie, ktož nemuož zachovati, a také kdož krví chrká aneb tratí a kto chce tratiti … [135]
• Opět k témuž takto … [136]
• Opět jinak … [136]
• Opět proti tracení … [136]
• Proti tracení krví … [136]
• Item jinak … [136]
• Item kto tratí krví … [136]
• Proti vodnému teleti … [137]
• Počíná se lékařstvie proti vodnému teleti a od čeho se stává, a protož sluší věděti, od čeho se stává ta nemoc. … [137]
• Proti vodnotelnosti … [138]
• Proti vodnému teleti … [138]
• Opět jinak proti teleti … [139]
• Paření proti té nemoci, neb sú tak zhojili jednoho tiem … [139]
• O vodnotelné nemoci … [139]
• Proti vodnému teleti … [139]
• Opět jinak proti teleti zkušené … [139]
• Kto má vodné tele, ješto jemu břicho otieká … [140]
• Proti vodnému teleti, ješto člověk schne a břich jemu velmi roste … [140]
• Proti vodnému teleti … [141]
• Proti dně vnitřní … [141]
• Počíná se lékařstvie proti střevní dně v životě … [141]
• Proti vodnému teleti … [141]
• Proti střevní dně … [142]
• Opět jinak … [142]
• Proti střevní dně … [142]
• Proti střevní dně … [142]
• Proti vnitřní dně … [142]
• Opět jinak takto … [142]
• Kohož břicho bolí … [143]
• Počíná se lékařstvie proti bolesti břicha a také proti červuom, komu se břich nadýmá a otieká … [143]
• Komu se břicho odedme nemocí … [143]
• Počínají se lékařstvie proti kameni v měchýři a bolesti v ledví. A také proti bolesti hřbetu. … [144]
• Kohož v břiše hryze … [144]
• Proti srdečnicém … [144]
• Kto má hlísty v břiše … [144]
• Komu břich tvrdne … [144]
• Proti rozličným červuom v břiše … [144]
• Kto má hlísty … [144]
• Proti kameni … [145]
• Proti kameni lék mistra Albíka … [145]
• Proti kameni v ledví … [146]
• Proti kameni v měchýři … [146]
• Opět jisté a zkušené … [146]
• Opět jinak takto … [146]
• Proti kameni … [147]
• Proti kameni … [147]
• Proti každému kameni … [147]
• Proti kameni celému … [147]
• Opět proti kameni … [148]
• Proti kameni v měchýři … [148]
• Kto má kámen, buď muž nebo žena … [148]
• Opět proti kameni … [148]
• Oproti kameni … [149]
• Proti kameni výborné … [149]
• Opět k témuž … [149]
• Proti smrtedlnému kameni … [149]
• Opět jinak … [149]
• Kto má kámen v sobě … [149]
• Proti kameni … [149]
• Proti každému kameni … [150]
• Opět proti kameni … [150]
• Opět proti kameni … [150]
• Proti kameni výborné … [150]
• Proti kterému koli kameni výborné lékařstvie … [150]
• Proti každému kameni … [150]
• Proti kameni lék jednoho biskupa … [151]
• Opět proti kameni … [151]
• Proti kameni … [151]
• Proti kameni výborné … [152]
• Opět jinak proti kameni … [152]
• Opět k témuž … [152]
• Komu ledví studené … [152]
• Koho ledví bolí … [153]
• Kto nemuož vody pustiti … [153]
• Opět jinak … [153]
• Kohož bolí kost chřbetová, že se natrhne … [153]
• Počíná se lékařstvie proti řezavce, totiž koho voda řeže, a také ktož krví močí a ktož nemuož vody pustiti … [153]
• Ktož nemuož scáti … [153]
• Koho voda řeže … [153]
• Ktož zlomí ledvie neb jiný úd … [153]
• Kto má řezavku … [153]
• Kto močí krví … [154]
• Kto nemuož vody pustiti … [154]
• Opět k témuž … [154]
• Kto nemuož vody pustiti … [154]
• Opět ktož krví močí … [154]
• Opět k témuž … [154]
• Kto nemuož vody držeti … [154]
• Kto nemuož vody púštěti … [155]
• Kto nemuož vody držeti … [155]
• Kto nemuož močiti … [155]
• Opět k témuž … [155]
• Opět takto … [155]
• Ktož krví močí … [155]
• Ktož se močí v loži … [155]
• Proti palici … [156]
• Komuž konec oteče … [156]
• Kto má palici … [156]
• Kohož konec bolí … [156]
• Počíná se lékařstvie proti palici, to jest když konec bolí nebo hnije, a komu nároky otekú a také kto má protrž, ješto střevo ven vychází … [156]
• Proti palici na konci … [157]
• Proti raku a nádobí muském nebo ženském … [157]
• Komu konec oteče a má horkost … [157]
• Komu konec oteče a hnije … [157]
• Opět k témuž … [157]
• Proti palici na konci … [157]
• Opět výborné … [158]
• Jinak o témž takto … [158]
• Kto má palici … [158]
• Kohož konec bolí … [158]
• Opět proti palici … [158]
• Opět proti palici … [158]
• Kohož konec bolí … [159]
• Proti palici aneb bolesti ženské v luoně, ješto hnije jim … [159]
• Proti otoku nárokuov … [160]
• Komuž vejce otekú … [160]
• Komuž vajce otekú … [160]
• Komu lono oteče … [160]
• Kto má nežity na konci … [160]
• Proti bolesti konce … [160]
• Počíná se lékařstvie proti ženským nemocem, když od ní velmi teče, a také když se v ní staví čmýra a také proti bolesti matky. … [161]
• Proti průtrži … [161]
• Ještě jistější lék … [162]
• Proti přílišnému toku … [162]
• Opět proti čmýře … [162]
• Opět výborný lék … [163]
• Která žena přirozenú nemoc trpí, kteráž má jako kúli v sobě v břiše … [163]
• Proti přílišnému toku jisté lékařstvie, by pak od puol léta … [163]
• Proti přílišnému toku, která žena má nemoc, že se od ní leje, ješto žádný nemuož staviti … [163]
• Opět jinak proti tomu … [164]
• Opět jinak … [164]
• Opět proti čmýře, když příliš de, tajnú nemoc která znamená … [164]
• Proti ženské nemoci … [164]
• Opět takto proti čmýře … [164]
• Proti bílé čmýře ženské … [165]
• Proti nemoci ženské … [165]
• Opět jinak … [166]
• Proti přílišnému toku … [166]
• Opět proti nemoci … [166]
• Proti ženské nemoci … [166]
• Proti přílišnému toku … [167]
• Opět k témuž takto … [167]
• Opět proti témuž takto … [167]
• Item která žena nemuož přirozené nemoci, ješto se v ní staví … [168]
• Když se staví v ženě, ješto slove zásněta … [168]
• Proti přílišnému toku … [168]
• Která žena má kúli v břišě a že jí obecně řeže … [168]
• Která žena nemuož míti přirozené nemoci … [169]
• Opět k témuž takto, která žena nemuož pravé své nemoci míti … [169]
• Která žena má zásnětu, ješto mní, by břichatá byla, latině slove mola … [169]
• Opět proti témuž … [169]
• Která žena má kúli … [169]
• Opět která nemuož … [170]
• Opět která žena nemuož své přirozené nemoci mieti … [170]
• Která žena nemuož své nemoci mieti … [170]
• Opět jinak takto … [170]
• Opět k témuž takto … [170]
• Opět jinak takto … [170]
• Proti kúli ženské … [171]
• Které panně nemuož přirozená nemoc býti … [171]
• Proti tomu, ješto se v ženě staví nemoc tajná a nemuože ji mieti … [171]
• Rozražení čmýry anebo zčištění její, jistotné dokázaní … [172]
• Zažehnání červuov po porodu … [172]
• Počištění ženy v porodu … [172]
• Lékařstvie ženám v porodu … [172]
• Která žena čije dítě … [173]
• Žena nemocná, břichatá jsúci, bojí se snad, že by dietěte k času nedonesla … [173]
• Která žena nemuož vody držeti, ješto sobě po dítěti uškodí … [173]
• Od které se ženy lije … [173]
• Která žena po dítěti jest nemocná … [174]
• Proti bolesti matky … [174]
• Když dítě nerovně leží v mateři … [174]
• Které ženě matka vstúpí k srdci … [174]
• Která se žena po dietěti zkazí … [174]
• Aby matku uzdravil … [175]
• Když se v ženě matka skazí … [175]
• Která žena má na sobě horkost, když leží v šesti nedělích, a chvíli studenost, to slove ranná nemoc … [175]
• Která se žena natrhne … [175]
• Když se matka hne … [175]
• Opět k témuž … [176]
• Které se ženě hne matka, ješto přistúpila k srdci … [176]
• V které se ženě hnula matka … [176]
• Která žena se natrhne … [176]
• Jinak proti matce, ješto přistúpí k srdci, že nemá v pravý čas své nemoci … [176]
• Opět o porodu ženském … [177]
• Přeškodí li se matka dětinná v životě některé ženě … [177]
• Která žena nemuož poroditi dietěte … [177]
• Aby matka vstúpila na své místo po puorodu dietěte … [177]
• Ta těhotná žena, která se žena břichatá urazí a bojí se, aby plodu nepotratila … [178]
• Proti úrazu těhotné ženě … [178]
• Proti rozličné nemoci ženské, kteráž jest nezdravá … [178]
• Která žena nemuož poroditi dietěte … [179]
• Opět jinak … [179]
• Aby od ženy druhé rození vyšlo … [179]
• Která žena nemuož mrtvého dietěte poroditi … [179]
• Které ženě lůže po dítěti zůstane … [179]
• Která žena nemuož dietěte poroditi … [180]
• V které ženě hnije matka … [180]
• Proti bolesti v půrodu … [180]
• Aby žena počala … [181]
• Aby žena počala … [181]
• Která žena chce počieti … [181]
• Počíná se lékařství o početí ženském, a kterak má poznati, co bude mieti žena břichatá, syna li, čili dceru, a bude li moci dětí mívati, a kderá by ráda syna měla … [181]
• Opět jinak ku početí … [181]
• Item aby žena skuoro počala … [182]
• Aby žena brzo počala … [182]
• Která žena chce počieti … [182]
• Proti červené nemoci … [183]
• Proti červené nemoci … [183]
• Proti červené nemoci … [183]
• Proti červené nemoci … [183]
• Opět proti červené nemoci … [183]
• Lékařstvie mistra Křišťana praského proti červené nemoci … [184]
• Proti červené nemoci … [185]
• Opět k témuž jinak … [185]
• Opět k témuž … [186]
• Proti červené nemoci žehnánie … [186]
• Opět k témuž … [186]
• Proti červené nemoci … [186]
• Proti červené nemoci … [186]
• Proti července … [186]
• Opět proti července … [187]
• Proti červené nemoci … [187]
• Proti červené nemoci … [187]
• Proti července … [187]
• K témuž opět … [187]
• Jináče opět … [187]
• Opět proti července a přílišnému toku, ješto skrze člověka běží … [188]
• Čeho se má varovati, kdož kolivěk trpí červenú nemoc … [188]
• Proti červené nemoci … [188]
• Kto má běhavku … [189]
• Opět proti červené nemoci … [189]
• Proti červené nemoci … [189]
• Kto má sračku máje, toho měsíce … [189]
• Opět mistr Křišťan … [190]
• Opět jinak … [190]
• Kto jest tvrd v životě – sirop … [190]
• Kto jest tvrd v životě anebo v kom se staví … [190]
• Ktož jest měkek v životě … [190]
• Opět kto nemůž kakati … [190]
• Ktož nemůž stolice míti, že se v něm staví … [190]
• Opět jiné proti tomu … [191]
• Kto jest tvrd velmi … [191]
• Kto jest tvrd v životě … [191]
• Opět proti tvrdosti … [191]
• Kto má projem nebo úplavici a ji staviti nemuože … [191]
• Kto nemuož kakati … [192]
• Proti průjmu … [192]
• Opět proti průjmu … [192]
• Kto nemůž kakati … [193]
• Střevo komu vychází … [193]
• Opět jinak k témuž … [193]
• Komu jelito vychází … [193]
• Opět jináč … [194]
• Komu lezú zadkem střeva … [194]
• Komu střevo vychází … [194]
• Komu střevo vychodí … [194]
• Komu střevo v luono vychodí … [194]
• Proti fíku v zadku … [195]
• Item kto má šlak, že leží, nemoha choditi, neb kderýmž kolivěk údem vlásti nemuož … [195]
• Opět proti fíku neb komu hnije zadek a také komu střeva zadkem lezú … [195]
• Počíná se lékařstvie proti šlaku, ješto umře jedna polovice člověka aneb ruka nebo noha. A také komu schne který úd na těle … [195]
• Proti šlaku … [196]
• Jinak proti šlaku … [196]
• Opět proti šlaku … [196]
• Proti šlaku náhlému aneb komuž ruka neb noha uschne a umře neb kterýkolvěk úd … [196]
• Opět proti šlaku lék … [197]
• Proti šlaku i proti pakostnici … [197]
• Proti šlaku lékařstvie … [197]
• Znamenaj proti šlaku … [198]
• Proti šlaku … [198]
• Opět proti šlaku … [199]
• Počíná se lékařstvie proti dně, ale že jest dna rozličná, protož slušie věděti, od čeho se stává … [199]
• Proti té dně lékařstvie … [200]
• Proti dně s votokem … [200]
• Proti dně zkušený lékařstvie … [200]
• Proti dně v ledví … [201]
• Proti každé dně … [201]
• Proti pakostnici dobré … [202]
• Proti dně kdež kolvěk, buď mezi plecoma neb na rukú neb na nohú … [202]
• Proti pakostnici … [202]
• Komu dna škodí … [203]
• Opět proti dně takto … [203]
• Proti dně opět toto … [203]
• Proti dně zkušené … [203]
• Opět jiné proti dně … [203]
• Proti dně v nohách, a ta slove latině podagra … [204]
• Opět proti dně, ješto kyše … [204]
• Proti dně člénkuov lék … [204]
• Opět jinak proti dně … [205]
• Proti dně, když oteče … [205]
• Opět proti dně … [206]
• Proti dně mrtvé, kterému člověku nohy strnú a ruce tak, že jemu umrú, jako by ho šlak porazil, i nebude se moci hnúti … [206]
• Proti dně, ktož již leží a nemuože choditi … [206]
• Proti dně, kdež jest koli … [206]
• Opět proti dně … [207]
• Opět takto proti dně … [207]
• Opět jiné proti dně … [207]
• Mast proti dně dobrá … [208]
• Mast dobrá ke dně … [209]
• Item opět jinak … [209]
• Opět proti dně dobré … [209]
• Opět proti dně … [209]
• Komu schne ruka nebo noha … [210]
• Jinak proti dně … [210]
• Komu schne noha nebo ruka a mozk v hnátech … [210]
• Komu schne ruka nebo noha neb který úd … [210]
• Kto má křeč … [211]
• Opět proti přímětu … [211]
• Počíná se lékařstvie proti přímětu kdež koli na prstech … [211]
• Opět proti tomu … [211]
• Mast, komu který úd schne … [211]
• Proti černé neštovici … [212]
• Proti každé neštovici … [212]
• Proti přímětu … [212]
• Počíná se lékařstvie proti neštovicém, proti svrabu, proti nežitom a proti pryskýřom a proti strupom … [212]
• Proti dobré neštovici … [212]
• Proti přímětu, komu se počíná … [212]
• Opět k témuž … [213]
• Proti svrabu na těle … [213]
• Proti vnitřní neštovici … [213]
• Kto má svrab na těle … [213]
• Opět proti svrabu … [214]
• Opět proti svrabu … [214]
• Opět takto proti svrabu … [214]
• Proti svrabu … [214]
• Proti chrástám a svrabu … [214]
• Proti suchému svrabu na rukú nebo na nohách … [214]
• Opět k témuž … [214]
• Opět proti nežitom … [215]
• Neb opět takto … [215]
• Opět proti svrabu … [215]
• Kto má mnoho nežituov … [215]
• Proti pryskýřom … [216]
• Opět proti střéluom … [216]
• Komu střély tekú … [216]
• Počíná se lékařstvie proti strupom a také proti dně, ješto pod strupy kyše ven … [217]
• Kto má strupy na nohách … [218]
• Proti dně, ješto kyše, a proti neštovici … [220]
• Opět k témuž takto … [220]
• Počíná se lékařstvie proti nohám, ješto se provalují, a proti otoku a proti vlku mnozí a proti raku a dieře … [220]
• Proti otoku lékařstvie … [222]
• Opět proti otoku … [222]
• Proti všelikému otoku … [222]
• Opět jinak proti otoku … [222]
• Proti otoku na těle … [223]
• Proti rozličnému otoku na životě … [223]
• Proti otoku rozličnému … [223]
• Opět k témuž … [223]
• Komu nohy otekú a ješto má vodné tele … [224]
• Komu noha otekla … [224]
• Item jinak a lépe takto … [224]
• Kto má otok na nohách … [224]
• Komu opuchnú ruce nebo nohy otekú pro hnůj, v kterém chceš miestě, a přikládaj na tom jednom místě … [224]
• Opět jinak proti otoku … [225]
• Opět proti každému otoku … [225]
• Počíná se lékařstvie proti vlku na noze a proti raku a dieře … [225]
• Komu nohy otiekají neb který úd jiný … [225]
• Proti vlku na noze, na ruce, na prstech aneb kdežkoli … [226]
• Proti vlku prach tento … [226]
• Proti vlku na noze … [226]
• Komu noha hnije neb jiná věc na těle, buďto ženě nebo pacholku … [227]
• Komu vlk jí nohu, a člověk se domnívá, by vlk byl … [227]
• Proti nemoci na noze nebo ješto má dieru, ješto nechce zaceleti … [227]
• Proti nohám shnilým a také teklivým … [228]
• Item k shnilým nohám … [229]
• Prach dobrý na provalenú nohu … [229]
• Prach dobrý na shnilá miesta … [230]
• Opět proti shnilé noze … [230]
• Proti shnilému miestu … [230]
• Proti shnilosti a bolesti úduov i úrazu … [230]
• Proti teklivé noze … [230]
• Proti shnilé noze … [231]
• Proti shnilým nohám … [232]
• Kohož nohy bolejí … [232]
• Proti shnilému miestu … [232]
• Proti teklivé noze … [232]
• Diera v noze, ješto se pění, neb kdež koli jinde … [232]
• Proti raku a dieře na noze … [232]
• Proti raku na rtech … [233]
• Proti dieře na noze neb jinde … [233]
• Proti raku kdež koli … [233]
• Proti dieře a raku … [233]
• Kto sobě vyvine nohu proti otoku … [234]
• Opět proti raku … [234]
• Proti vyvinutí nohy nebo ruky … [234]
• Proti zlámaní nohy nebo ruky … [234]
• Počíná se lékařstvie, kto sobě zláme nohu nebo ruku a také proti vyvinutí nohy … [234]
• Kto sobě vyvine nohu nebo ruku … [234]
• Komu se noha nebo ruka skrčí … [235]
• Proti třesení nohy neb jiných úduov … [235]
• Komu mozk schne v nohách neb v rukách … [235]
• Kohož nohy bolejí od ustání na cestě … [235]
• Komu železo nohy slepcí … [235]
• Proti živému vlasu … [236]
• Počíná se lékařstvie proti živému vlasu a proti červu pod nechtem a také proti krticem, kdež koli budú … [236]
• Opět jinak … [236]
• Proti červu za nechtem … [236]
• Proti živému vlasu … [236]
• Opět k živému vlasu … [236]
• Mast proti živému vlasu … [236]
• K živému vlasu, obnově bolest … [236]
• Proti krticom a červom velikým jako pondravuom … [237]
• Proti živému vlasu … [237]
• Ktož má krtice kdežkoli … [237]
• Proti červuom kdež kolivěk … [237]
• Opět proti červu za nechtem … [237]
• Jinak proti kuří řiti … [238]
• Kto má rozsedliny mezi prsty … [238]
• Proti rozjedlým krticom … [238]
• Proti krticom rozjedlým zkušené … [238]
• Počíná se lékařstvie proti kuří řiti na prstech a proti zparom a také kdož se zabodne zespod v nohu neb jinde, buďto trnem anebo kostí anebo hřebíkem aneb šípem … [238]
• Opět proti krticiem … [238]
• Proti vrtělce na patě neb diera zespod v noze … [239]
• Opět proti témuž, komuž dřevo neb trn neb kost v noze neb jinde uvízne … [239]
• Kto má vrty zespod … [239]
• Komu nohy zespod vypadají … [239]
• Opět proti vrtelice toto … [239]
• Proti veliké nemoci … [240]
• Počíná se lékařstvie proti veliké nemoci … [240]
• Kto sobě odznobí nohy … [240]
• Opět k témuž … [240]
• Proti trnu v noze a také dřevu i proti šípu kdežkoli … [240]
• Opět jinak … [241]
• Proti padúcí nemoci … [241]
• Proti veliké nemoci zkušené … [241]
• Proti padúcí nemoci … [241]
• Proti padúcí nemoci … [241]
• Proti veliké nemoci … [241]
• Opět jináč k témuž … [242]
• Proti veliké nemoci … [243]
• Proti veliké nemoci … [243]
• Proti padúcí nemoci … [243]
• Proti padúcí nemoci … [244]
• Proti veliké nemoci … [245]
• Jinak proti tomu … [245]
• Proti padúcí nemoci … [246]
• Proti padúcí nemoci … [246]
• Proti padúcí nemoci … [246]
• Počíná se lékařstvie proti zejžení a spálení ohněm nebo úkropem a koho hrom opálí a taky kto by byl zmučen … [247]
• Proti padúcí nemoci … [247]
• Proti padúcí nemoci … [247]
• Proti padúcí nemoci … [247]
• Kto se spálí nebo zejže … [248]
• Proti spaření čímž kolvěk … [248]
• Proti zejžení ohněm nebo vodú … [248]
• Proti zejžení … [248]
• Olej žlútkový takto máš dělati … [248]
• Opět k témuž … [248]
• Kto se zejže ohněm nebo troskú … [248]
• Proti spálenině … [249]
• Proti spaření ohněm neb úkropem … [249]
• Proti zejžení … [249]
• Proti zmučení takto … [249]
• Proti zejžení a spálení … [249]
• Proti zejženíetc. … [249]
• Které dítě má božec aneb se ospe … [250]
• Koho hrom opálí … [250]
• Proti každému zejžení … [250]
• Počíná se lékařstvie proti rozličným nemocem dětinským, a najprvé proti božci … [250]
• Opět proti zejžení … [250]
• Když se dietě sroste … [251]
• Které dítě velmi pláče … [251]
• Aby dietě neplakalo … [251]
• Které dítě má hlísty … [251]
• Opět takto k témuž … [251]
• Aby muora dietěte nesala … [252]
• Které dietě má podjed … [252]
• Když dietěti pupek vycházie … [252]
• Kterému dietěti pupek veliký … [252]
• Aby muora nessala … [252]
• Proti dietěti zamlkavému … [252]
• Proti raněním … [253]
• Opět o raněném takto … [253]
• Rána zbodená hluboká … [253]
• Krev staviti raněnému … [253]
• Proti diviemu masu … [254]
• Item opět jinak … [254]
• Komu jde klitvoser … [254]
• Item k témuž opět takto … [254]
• Proti vojenskému masu … [254]
• Opět k témuž takto etc. … [255]
• Proti vojenskému masu … [255]
• Mast šerá proti ranám smrdutým, kdež maso roste … [255]
• Mast hnojící … [255]
• Mast, komu úd schne … [255]
• Počíná se tuto o rozličných mastech, kterak mají dělány býti … [255]
• O mastech … [255]
• Opět jinak … [255]
• Mast bielá takto se dělá … [256]
• Mast pruská obecná … [256]
• Mast pruská … [256]
• Ranná mast velmi dobrá … [257]
• Opět o bílé masti … [257]
• Opět jinak … [257]
• Mast topolová … [257]
• Kosti zlámané aby se svalily … [258]
• Mast hnojície a celistivá … [258]
• Mast proti vlku dobrá … [258]
• Komu krev nechce státi a jest rána hluboce probodená … [259]
• Jinak, lépe takto má dělána býti táž mast … [259]
• Komuž maso hnije a umře … [259]
• Mast diathea dobrá, komu údové schnú … [259]
• Mast apostolicon … [260]
• Masti božie milost řečená … [260]
• Tato mast muož se jinak, i lépe dělati … [261]
• Mast, ktož nohu zlomí, k tomu ke všemu svrchu psanému … [262]
• Mast celistvá proti každému otoku … [262]
• Mast proti bolesti, ješto shánie maso samo v sobě … [262]
• Mast proti nespánie … [263]
• Mast proti střevní dně … [263]
• Mast, koho hlava bolí … [263]
• Mast proti tesknosti … [263]
• Mast proti dně dobrá … [264]
• Tuto sepsáno jest o púštění krve, z čeho a proč a kdy máš púštěti, sebrané z mnohých knih lékařských, neb se mnozí lazebníci žil chybují a na ně trefiti neumějí. Ale ktož čísti bude a pilně pamatovati, nalezneť, i také těmito tatrmánky zpravie se úplně, buďto baňkami, aneb z žil. A najprvé, proč má člověk púštěti a který čas, také po těch tatrmáncích netoliko lazebníci zpravovati se budú, ale také i vámi, lékaři se mohú spravovati. … [266]
• Z žil … [271]
• Proti psu vzteklému … [280]
• Kohož pes vzteklý ukusí … [280]
• Opět k témuž takto … [280]
• Proti ukusení psa vzteklého … [280]
• Proti ukusení vzteklého psa … [280]
• Opět k témuž … [280]
• Počíná se lékařstvie proti ukusení vzteklého psa a také ukusení vlčiemu a koho kočka zdrápe … [280]
• Mast bude li potřebie proti vlku … [281]
• Proti zkúsaní vlčiemu člověka nebo dobytčete … [281]
• Proti ukusení psa … [281]
• Opět proti psu vzteklému … [282]
• Počíná se lékařstvie proti hlizám, když komu naskočí … [282]
• Opět proti tomu jinak – ukusení psa vzteklého aneb když had uštne aneb kteráž kolivěk žížala … [282]
• Kohož vzteklý pes ukúsne … [282]
• Kohož kočka zdrápe a oteče … [282]
• Item proti hlíze … [283]
• K témuž opět … [283]
• Proti hlizám traňk … [283]
• Opět jinak proti hlizám … [284]
• Proti hlíze, ať se provalí … [284]
• Proti hlíze … [284]
• Komu se hlíza vyvrže … [284]
• Proti hlizám a trávení … [284]
• Opět proti hlizám takto … [284]
• Item aby byla hlíza dozrála … [285]
• Item jináč … [285]
• Aby se hlíza propustila a také nežit … [285]
• Proti hlizám opět … [285]
• Počíná se lékařstvie a zpráva, kterak se máš zachovati ve zdraví od zlého povětří … [286]
• Proti moru neb šelmě … [289]
• Pilule proti moru etc. … [289]
• Času moru a šelmy … [290]
• Proti moru, jenž zachovává a posilňuje času moru … [290]
• Diamarum dělaj takto … [290]
• Proti zlému povětří … [290]
• Slušie znamenati, že člověk všeliký složen jest podlé člověčí podstavy, a to ze čtyř živluov, jenž sú podstata a příčině všech věcí hmotných nebo tělesných. … [291]
• Počíná se kapitola druhá, kterak má býti poznána po vodě nemoc, zvláště od kterého živla řečeného neduh pochází … [292]
• Počíná se kapitola třetie o poznání nemoci po vodě lidské. A nejprvé o poznání bolesti hlavních takto: … [294]
• Počíná se kapitola čtvrtá o rozeznání ženských i také panenských vodách … [295]
• Tuto se píše o moci dubového jmelí … [296]
• Opět jinak o moci dubového jmelé, častokrát pokušené … [298]
• O dubovém listu etc. … [299]
• Počíná se lékařstvie o hadové kuoži, věz, žeť toto lékařstvie, kteréž pocházie od hadové kuože, kto ji mieti muože … [300]
• To již o krvi hadové etc. … [301]
• O moci bukvicové … [302]
• Víno žené má tuto moc … [304]
• Dryák má tuto moc, neb dryák hodí se k mnohému lékařství … [306]
• Proti mdlobě žaludku i hlavy … [307]
• Item k hlavě … [307]
• Barvienek … [308]
• A nejprve o anézu: … [308]
• Tuto se počíná herbář rozličného kořenie a velmi počestný, jako by jej mohl kde naleznúti, a všecken pořád po alfabetě. … [308]
• Božie dřevce … [308]
• Benedikt bielý … [309]
• Benedikt červený … [309]
• Bobek … [310]
• Balšám … [310]
• Bedrník … [310]
• Basilicon … [311]
• Balšán … [311]
• Bukvice … [312]
• Bodlák veliký … [314]
• Bavlna … [314]
• Borák … [314]
• Břečtan … [314]
• Blén … [315]
• Bzová voda … [316]
• Bolehlav … [316]
• O ptácích, aby mohl ptáky lapati … [316]
• Bělmové kořenie … [316]
• Cibule … [317]
• Česnek … [317]
• Chřen … [317]
• Čakanka … [318]
• Černobýl … [318]
• Citvar … [319]
• Dna … [319]
• Červené nemoci … [319]
• Celidonie … [320]
• Chebdí … [321]
• Červec … [321]
• Černohlávek … [321]
• Cubr … [322]
• Kapusta – jako by řekl zelí … [322]
• Kolinadr … [323]
• Drobiešek … [323]
• Dětel … [323]
• Galgan … [324]
• Jitrocel … [324]
• Fiola … [324]
• Jehlice … [325]
• Hřebíček … [326]
• Hrách … [326]
• Húba … [326]
• Hadové kořenie … [326]
• Hruštice … [327]
• Horčice … [327]
• Hořký lupen … [328]
• Jazýček … [329]
• Jalovec … [329]
• Yzop … [329]
• Jahodky černé … [330]
• Jáhly … [330]
• Kolovratec … [330]
• Kosatec červený … [331]
• Kosatec … [331]
• Kozie bradka … [332]
• Koňský štěvík … [332]
• Kmín lučný … [332]
• Kmín zdejší … [333]
• Kmín černý … [333]
• Kopr vlaský … [333]
• Kopr český … [334]
• Kopytník … [335]
• Krtičné kořenie … [335]
• Kuřimor … [335]
• Kozlík … [336]
• Květ z rajských jablek … [336]
• Kapusta … [336]
• Kotačka … [337]
• Kopřiva … [337]
• Libček … [338]
• Konopie ozimé … [338]
• Lebedka červená … [339]
• Limpinus … [339]
• Lebedka bielá … [339]
• Lékořice … [340]
• Lebedka … [340]
• Lebeda … [340]
• Locika … [340]
• Muškátový květ … [341]
• Mák … [341]
• Marule … [341]
• Muškát … [342]
• Malomocná nemoc … [342]
• Máta … [343]
• Mandly … [343]
• Mateřídouška … [344]
• Manholt … [344]
• Meduňka … [344]
• Nedvězí noha … [345]
• Nediek … [345]
• Netřeskové listíčko … [345]
• Opich … [346]
• Ožanka větší … [347]
• Oves … [347]
• Ožanka malá … [347]
• Ostrejš … [348]
• Osladič … [348]
• Omih … [348]
• Ocún … [348]
• Rúta polní … [349]
• Řeřicha … [349]
• Řebříček … [349]
• Řepa … [350]
• Ruože … [350]
• Ředkev … [350]
• Seno řecké … [350]
• Skořice … [351]
• Sítie zelené … [351]
• Sléz chlupatý … [351]
• Střielové kořenie … [351]
• Semenec … [352]
• Šalvěje … [352]
• Svatého Ducha kořenie … [352]
• Štěvík … [352]
• Studená nemoc … [353]
• Starček … [353]
• Sýr suchý … [353]
• Studená nemoc … [354]
• Studená nemoc … [354]
• Súchotiny … [355]
• Tučen mužík … [356]
• Tvrdá vajce … [356]
• Trybule … [356]
• Trpkyně … [356]
• Vratič … [357]
• Volový jazyk … [357]
• Třemdala … [357]
• Všedobr … [358]
• Verbena … [358]
• Vodné tele … [358]
• Zeměžluč … [359]
• Závrat … [360]
• Zahradník … [360]
• Zázvor … [360]
• Zanikl … [360]
• Počíná se tuto o štěpiech a o štěpování, kdy a který čas má se štěpovati etc. … [362]
• Čas k sázení … [363]
• Umějž také k štěpování … [365]