husté a dlúhé. Na duši ten bývá poctivý, skrovný, ščedrý, kratochvilný, milostivý a ctný, ten vše dobré miluje, rúcho krásné, vuoni drahú i krmě rozkošné.

Smrtonoš horký a suchý jest, a protož v svých zvláštnostech škodlivý, neb lidí strojí, aby bojovali. A z přiblížení Králomocna a Ctitele Smrtonošova škodlivost se ukrocuje. Ohnivý se ukazuje a s paprslky. V každém znamení stojí čtyřiceti dní. A Smrtonoš činí dítě na těle široké, barvy červené s malú smědostí, jako by od slunce obhořal, má málo vlasuov, oči malé, tělo nerovné a hrubé. Na duši ten bývá lstivý, chlubný, pyšný, zrádce lidský, svádce, všudy nepokoj plodí.

Slunce hvězda najsvětější, oko a osvěta našeho světa, a jest osmkrát větší nežli Země. Ptolomeus mistr praví, že sto a čtyrydcetikrát jest větší. A jiní praví, že šedesátekrát jest větší nežli Země. Jest horké a světlé, vadu na sobě trpí, lacině slůve oclipsis.cizojazyčný text Obecné jest všem, samo o sobě svietí, oblakem se zastíní, jehož též žádná hvězda sama od sebe nečiní. Hvězdy osvěcuje prostřed jiných planet. Jest nepřítel neduživýma očima, zdravému oku jest milé. Časy rozděluje, nečistými místy se nepoškvrňuje, zmrlé rozpúščé, kvítí otvírá, ovoce dozrává, prozřitedlné věci prochází, neodpočívá, páry zdvihá, léto činí, když se nám přiblíží, ale když od nás odstúpí, zimu činí. Svietí, suší, hoří, plodnost činí, černí přitahuje, zběluje. V každém znamení stojí třidceti dní a deset hodin, a tak v roce skoná běh svuoj. A Slunce činí dítě masné, krásné, oči velicí, bílé barvy s červeností, bradu dobrú, vlasy dlúhé. Ale na duši často bývají licomerní, před lidmi nábožní a súkromi nekázní. Často také ti bývají nábožní zákoníci, hlubokého myšlení, mysliví, múdří. Panští, bohatí, kratochvilní, zlých nenávidí a dobré milují.

Ctitel jest hvězda dobrotivá, slůve Denice, když před Sluncem jde, ale když po Slunci jde, tehdy slůve Zvieředlnice, a jde vždy [s]text doplněný editorem Sluncem. A jest horký a mokrý a obvlažuje zlost