urodil se třpaslek neb pědimužík s krátkými nohami, osmahlými prsty. Pakli semene bude přes potřebu, tehdy přirozenie vezme, prstkuov šest u ruk bude neb dvě hlavě. Třetí potvora bývá pro zlú dělohu a plzkú i nečistú, že se sémě v nie všecko schová. A to se stává pro veliké smilstvo, až se símě rozvaří. Také, když muž najprvé leží s ženú svú na bok, urodí se dietě na levém boku skloněné a na noze kulhavé. Také, když bude mnoho semene, někdy se zbéře na řbet a učiní dítě hrbovaté někdy na prsech a učiní volavé dítě. Neb praví mistr Albert dvornější, že měl jeden muské nádobie a ženský vateň, že mohl s mužmi i s ženami léhati. A to bíše proto, že mnoho semena bylo, z něhož se nádobí činí. A jakož potvory bývají na těle, též i na duši. Též mistr praví o dvú bližňátek, že měl jeden moc u pravém boce, že se před ním zámky zamykaly. A to jest od hvězd a od jich běhu, na to jest znamení, že prostřed kamenie činí se tvář člověčí neb telecí. Jakož často to vídají ti, kteříž skály lámají, protož když kráva porodí tele s člověčí hlavú neb hus o třech nohách, ta potvora se stává od běhu hvězd a od času a od mateře a od miesta, neb jablka na jabloni rostú a z kobyly se koni rodí a z ptáka ptáci a s člověka lidé. Když se zloděj neb blázen urodí, to bývá pro skaženie mozka, když se skazí přirození od zlého času. A to se stává nečasto, jakož nečasto rostú jablka na vrbí. Protož slovú příhody.

Věz, kterak se mnoho dětí pojednú urodí z jedné mateře, dvě děti nebo tré až do sedmi. Najprvé znamenaj, že vateň má tři rozdíly, první slůve vateň, druhý futeň, a jest střevo, kterým výkal od muže vybíhá do dělohy ženské, ale třetí slóve děloha a jest na devět palcuov na šíř, ale ne na dél, neb by byl člověk tak dlúhý jedva. A ta děloha má sedm příhrazd, protož najvíc sedm dětí urodí.

Praví mistr Avicena, že múchy a blechy nerodí se [z]text doplněný editorem semene, ale bez semene. A když byla potopa, že ony byly zemřely, a z těch much narodili se červi a z těch červuov narodili se jiní červové. A toho doličuje a řka, kto by vlasy ženě čmýrné vezma pod hnuoj mokrý položil v létě, že by se z nich had urodil. A ten by jiné hady rodil z semene svého. Ješče více pravím, že jedna myš urodila se z hnisu, potom z semene svého urodila mnoho myšenec. Ale pravá zvieřata nemuož se bez semene roditi, jakožto koně, ovce, krávy, ta nemuož se bez sémě. Otázal li by někto a řka: Proč se rodí