potom se tomu zasmáti,
předce svou vůli konati,
s snovačkami sněmovati,
že ani s dialektikou,
rétorikou, gramatikou
nedovedeš proti ní nic,
by ty byl učený ještě víc.
Dáš-li se ženě osedlat,
budeť chtít míti vždycky tak,
by ji ve všem zlém zastával,
neb jí ďábel tak rozkázal,
takovou ženu posedl,
co ona chce, jí dovedl.
Nedej vzhůru jí zlé vůli,
nechť ona pak, jak chce, skulí,
aby ji moh zejskat Bohu,
toť upřímně říci mohu,
by jměl vzít od stolice nohu.
Tak nechť o nich pověděno,
zlá žena, hrozné břemeno.
O zlých ženách tuto pravím,
dobrých, poctivých nehaním,
neb i jiní píší, praví,
o tom zlém ženském pohlaví.
A tak, milý pane Pavle,
Jíro, Kubo, Vávro, Havle,
i všickni, jenž o tom víte
a v ženských kuklách vězíte,
zlých žen trestati neumíte,
aneb zoumysla nechcete,
vše zlé jim pasírujete,
k marnostem dovolujete,
jich klevety přehlídáte,
hanebně se šálit dáte,
omámeni zůstáváte,
že nevíte kudy a kam,
tak vámi točí sem i tam,
až naposledy poznáte,
jaké dobré ženy jmáte,
když vám rozumu přidadí,
vrch hlavy se vám posadí,
o všeckno všudy připraví,
naposledy i o zdraví,
leda ona byla vdovou
a jměla kratochvíl novou.
Skusiliť jsou toho mnozí,
ó, ženkejlové nebozí,
vysvobodiž vás Pán Bůh sám,
toť upřímně vinšuji vám.
Kteří pak ctné ženy máte,
povinnosti mužské znáte,
braň dobré být mezi zlými,
rači ji doma obejmi.
Sám se tak dobře chovej,
ctný příklad jí na sobě dej,
aby s tebou věrně byla
a v tom ti se nezměnila,
a tak spolu v lásce byli,
neloučili, nestranili,
neb jste sobě tak slíbili,
a tak vždy na strany obě
v dobrém byli volni sobě,
znajíc božího přikázaní.
Tenť vám dá své požehnání
a rač být se všemi námi.
Sic bych vám pověděl více,
hněvaly by se Hornice,
kterýmž já říkám spodnice.
S tím se všecky dobře mějte
a zlobivé nebejvejte,
tak se napraviti dejte,
v dobrém mužův poslouchejte.
A na pravdu nežehrejte,
nehněvejte a nelajte.
Zlým ženám se vyhýbejte,
v obyčeje nedávejte,
poctivost zachovávejte.
Napomínám vás opěty,
opusťte lži a klevety,
sic náleží dobrým lidem
vyhnat zlého ducha kyjem.
