[A2v]číslo strany rukopisumně původem i také penězi pomocníkem byli, z toho děkovali a vás také i v budoucích časích, však zůstanou-li po nás jací potomkové vděční, dobrým připomínali. Nebo slušné jest, kdož dobrodiní jiným činí, zvláště pak ochotně a štědře, aby také dobrodiní svého účasten byl, nemůže-li se státi v skutečném zisku a vynahražení nákladu s výdělkem, ale aspoň v dobrém slovu a prokázaní vděčnosti. Tak zajisté říkávali staří: Gratia gratiam parit.cizojazyčný text Z vděčnosti rodí se štědrota. Někteří snad lakomci, žádostivější velikého statku nežli poctivého jména, nemnoho na to váží, aby sobě za své peníze slavnou pověst koupili: ale kdož miluje pravou ctnost a jest šlechetného srdce, ten také více se táhne po poctivosti a snažněji hledá dobrého jména sobě a svým dobyti nežli třebas všeho světa bohatství, panství a zboží. Taková že jest váše mysl a ten úmysl, z tohoto skutku každý rozumný souditi moci bude. Ač vámi k tomu nákladu ne tak vlastní čest a žádostivost pochvaly pohnula jako obecný všeho národu našeho úžitek; ale nejvíce sláva Boží a rozhojnění v lidu křesťanském pravé pobožnosti. A tenť nám vpravdě předložen býti má cíl a konec v každém předsevzetí našem, abychom všecko činili k slávě Boží, ku pohodlí a úžitku bližním naším, potom pak i samým sobě, k získání dobrého jména, a čehož se nebrání, slušného a hodného za náklad i práci výdělku, komuž toho potřebí a není proti povolání jeho. Platocizojazyčný text mudřec takto napsal a jako pravidlo vydal lidem, vedlé něhož by život svůj spravovati měli: Non nobis solum nati sumus: ortusque nostri partem patria sibi vendicat, partem parentes, partem amici.cizojazyčný text Ne sami pro sebe toliko zrodili jsme se na tento svět, ale díl života našeho přivlastňuje sobě vlast, díl rodičové, díl přátelé. Dobře Platocizojazyčný text jako philosophuscizojazyčný text, ne jako křesťan; nebo vypustil přední cíl života lidského, totiž Boha, kterýž všecky jiné věci pro člověka stvořil, člověka pro samého sebe. Poněvadž pak vše, což máme, od Boha máme; proč zase všeho Bohu ke cti a chvále obrátiti nejsme hotovi? Anobrž proč aspoň dílu aneb zbytků časných věcí, jímiž z požehnání jeho oplýváme, k slávě jeho vynaložiti se liknujeme? Ale toto nečasné naříkání sem nepřináleží. Dejž to milý Bůh, aby někteří bohatší, nežli jste vy, příkladem vaším k tomu se ponukli a pomáhali fedrovati těch věcí, kteréž by sloužily a napomáhaly k rozšíření cti a slávy Boží a rozhojnění pravé pobožnosti a ctnosti v národu českém. Nebo to jest svrchované dobré a to nejvyšší blahoslavenství člo[A3r]číslo strany rukopisuvěka