[56r]číslo strany rukopisukdož od čeho odběhne, jakož jest hanba ženě od muže utéci neb stolícímu od chleba. Protož i nestydatí sedláci neradi od chleba, nechajíc ho na stole, leč s pohaněním běhají. Takť jest hanebná a mnohem hanebnější poběhlost od kalicha Páně aneb od obého pikhartuom odstoupení, vše poběhlost slóve. Ale od pikhartuov k pod obojí způsobou víře nebo od jedné k oběma[ax]oběma] obiebiema přestoupení neslóve poběhlost, ale přiběhlost neb doběhlost celé svá[56v]číslo strany rukopisutosti a sytosti. Neb ktož přistoupí k kalichu Páně, všakť ten nepohna[ay]nepohna] nepohha od první, těla Pána Ježíše, ale drže své tuhou věrou, přijme k tomu krev předrahou. Ale kdož by k jedné způsobě přistoupil, tenť jest odběhl od krve Páně, musí se jí odpřísahati ve mšale, musí zlořečiti, kacéřovati ji i se samého, že ji přijímal. Též ktož je k pikhartům přestoupí, musí haněti a kléti to obé dvé a opustiti. I ty, ktož přijímají, haněti, kléti, kacéřovati, modlářovati a je [57r]číslo strany rukopisuodřezovati od spasení a tak jako místo těla anebo krve Páně jedení a pití zuby utrhavými maso a krev Pána Ježíše jako hladožízniví jestřábi svrchu pravení.

Protož[az]Protož] rotož to věda, prosím tebe, nerozpakuj se přijíti té svrchu psané odplaty od Pána Buoha aniž se styď svému Zikmundovi vejsluhy z téhož stolu podati a čeládce své jako ondy s svého stolu. Nebť jest napsáno, že drahý Pán bratří, sestry i děti chce, aby společně vesměs byli ou[57v]číslo strany rukopisučastni těla a krve jeho drahé podlé proroctví v epištole k Židuom opáčeného: Po tomť pokrmu a nápoji z dětinství vyroste v věčný život. A spíš vyspěje, než by jej suchopárnou, tepilou, vyschlou, uzenou, k svrčku podobnou krmila němčinou, na níž jest sytosti jako na kobylce suché k snědku a ne víc. Tou budeš li ho krmiti, ztepiléť, zakrše a zamře v suchosti třpaslkové, neb víš, že Němci ne na[ba]na] ma sytých, toliko barevných obrazích se pasou a na lakomství. A vejš těž[58r]číslo strany rukopisuce k Buohu vyróstají a s nesnází. Ale večeře Páně roztučňuje přijímající se ve všelikém skutku dobrém. Tím pokrmem dáš li se podlé mé žádosti odkrmiti Pánu Buohu všemohúcímu za večeři, jíž si jeho ve mně, nehodném, nakrmila, poznáš, že jako mě jest nedostatečné děkování k přijímaní té večeře skutečné[bb]skutečné] skutecznie, že tak jest nezáslužná tvá večeře ku přirovnání odplaty této duchovní, by pak všechen movitý statek vynaložila na pokrmy Buohu v chudých. A pro[58v]číslo strany rukopisutož