Když všeckno zlé řeknou na vás, lhouce pro mne, radujte se a veselte etc.cizojazyčný text

Dobře víra, jenž jest základ nevidomého stavení, rozumí se a vyznamenává skrze město Prahu. Nam et urbes confidencie dicuntur, quod in earum munitione inhabitantes confidunt.cizojazyčný text Dobře tedy víra se k městu přirovnává, neb všech chrání od zahynutí, kteří, v ní stojíce, v Pána Buoha naději mají. Praha také dobře od prahu slóve, jenž první základ jest v stavení, jakož o tom psáno v českých kronikách, že by od prahu najprv vkopaného jméno vzala. Jakož pak tři města v svém pořádku sú, tak víra Trojice svaté trvá v Pražanech, totiž Otec, Syn i Duch svatý. Takéť i to znamenají tři města, totiž kterak se drží víry velebné svátosti. Rovně jako Stará a Nová Praha spolu, tak jest v Pražanech víra pod obojím způsobem a pod jednou, v témž jménu jest, ale dělí se jako Malá Strana od Staro a Novoměských řekou velikých kladeb pekelných, hlubokých, tekúcích podlé onoho písma: Vejdi jako voda zlořečenství v kostech jeho. Ale že Malá Strana jest prostranější v ohradě nežli v stavení, to znamená, že církev pod jednou způsobou větší se v slovích okazuje nežli jen v skutku, pravíc se býti po všem světě, jako jsa k přirovnání všeho světa jako Malá Strana k Praze celé. A také i to se skrze ty oddálené zdi znamená, že totiž tak jest oddálena trpělivost od církve římské a že toliko jest zahradami a vinicemi rozkoší opletena a protejčena. Rozdílť jest však trpělivosti naší a protivníkův, totiž že my se aspoň chystáme trpěti a potom nechcem, ale oni se nikdy nechystají trpěti.

Ale že král v cizí zemi a hrad s námi, to se znamená, že naděje hříšných, ačkoli krásná, ale prázdná bez Boha podlé onoho písma: Naděje hříšných zahyne. A opět: Daleko od hříšných spasení i Spasitel; jako od hradu pražského král a ještě dál. Itemcizojazyčný text páni hradští skrze Hradčany k hradu nalép drží a najblíž se seznávají, že sou totiž najdál od lásky Vyšehradu a od víry a najblíž od naděje, řkouc se urozené vysoce a boží strejce, Pán Bůh je bude súditi podlé jich urození důstojně. Nedadí se žádným hrozným písmům od naděje odlúčiti, než u víře, v lásce, v ctnostech se neobudou, toliko jen jako Vyšehrad s trubači a s bubny přejedouc, u Prahy v kostelech se nezastavíc, upřímé na