nechtí zmazati, poctiví lidé vyhejbají, tak moji chudí tebe se liknují.“

Bohatství: „Toť jest již s outržkou k svádě blízké, lajnu mě a hnoje koši přirovnati, kteréž páni jedí a pijí a ve mně se kochají! Aby za peníz mě v blátě na zemi našli, mne otrou a propijí mě i z lajn vyňatej.“

Chudoba: „Jeden měšťan římský, Pavel, dal jest to jméno řka: Všecko zboží za lajno sem početl. Neb skoupí tě mnozí v prévetích kryjí hluboko, a když tě snědí a utratí, tehdy se jim v lejno změníš v břiše a v mol se a v řež obrátíš jim, málo jich zahřeje.“

Bohatství: „A proč mne tvoji chudí, probuoh, žebří a beze mne živi býti nemohou? Ty si vražedlnice, ještos mnoho zmořila hladem, a mnozí jsou, praví Písmo, pro tě shřešili. Ale mneť svatý Pavel manně, sladce, hojně s nebe spadlé, přirovnává. A jinde mne opět Písmo chválí, a tě zlořečí řka: Dobrořečené zboží, při jehož svědomí hříchu není, ale zlořečená chudoba v oustech nemilostivého.“

Chudoba: „Jakejžto div, že mě nemilostiví zlořečí a tě chválí! Však ne ten, kohož lidé, ale ten, koho Pán chválí, ten chvalitebný jest. A koho zlořečí, zlořečený jest, řka: Běda vám, buohatí neb sbohacení, jich jest peklo. A opět: Blahoslavení chudí, neb jich království nebeské. A protož veď je svatý Pavel manně přirovnává, že si spadlo dobré s nebe, ale zde zčervivíš a jedné leč s chudými spolčiti budeš je krmě. Jich jest království nebeské, tobě je nelze zase do nebe jako i manně. Ale mnozí pro tu hodovníci a tě hledajíc jako pro mannu zahynú, jenž tě i v neděli zbírají, i v svátky dobývají. A tudíž jim jako manna zuošklivíš a po chudobě a nouzi, skrze robotný Egypt znamenanou, túžiti budou řkúc: Ó, bychom byli v chudobě radši česnek, cibuli, maso, kyselo jedli než z bohatsvím sladké zvěřiny a krmě lahodné, pro něž musíme v pekle býti jako na poušti, opuštění od Buoha! A tak tehdy tak mnozí pro tě jako pro nouzi sou hřešili. A protož onen král řekl: Milý Pane, nedávej mi přílišné chudoby ani přílišného zboží, abych pro chudobu nekradl a křivě nepřísahal a pro rozkoš abych se nad tebou rozpomena nezpejchal. A protož tehdy kdyby chtělo zboží, Bohatství, trefné býti a rozuměti sobě, mělo by se v muoj spolek vkúpiti a v tovarystvo, dávajíc se rádo chudým mým. Neb oni tě pro Bůh prosí, aby s nimi šlo z světa do království nebeského, kdež by tě mol, oheň, voda ani zloděj nezkazil a nevykopal. Tak tě chtějí vyvésti jako andělé Lota a jeho čeleď z Sodomy, aby v ní nezahynulo. A ty pak ještě chudobě té očí vytýkati se nestydíš, majíc