bla[480r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceženú mě praviti budú všickni národové, L1,49 nebo učinil jest mně veliké, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho L1,50 a milosrdenstvie jeho od národu v národy bojícím sě jeho. L1,51 Učinil jest moc v rameni svém, rozptýlel jest pyšné myslí srdce svého. L1,52 Ssadil jest mocné s stolice a povýšil jest pokorných. L1,53 Lačné naplnil jest dobrými a bohaté pustil jest prázdné. L1,54 Přijal jest Izrahele, sluhu svého, rozpomenuv sě na milosrdenstvie své, L1,55 jakožto mluvil jest k otcóm našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky.“ L1,56 Zóstala jest pak Maria s ní jakožto tři měsiece a vrátila sě jest do domu svého.
L1,57 Alžběty pak naplněn jest čas porozenie a porodila jest syna. L1,58 A uslyšeli sú súsědé a příbuzní jejie, že zvelebil jest pán milosrdenstvie své s ní, a spoluradováchu sě jiej. L1,59 A stalo sě jest ve dni osmém, přišli sú obřezovati dietěte a nazýváchu je jménem otcě jeho, Zachariášem. L1,60 A odpověděvši máti jeho, vece: „Nikoli, ale slúti bude Jan.“ L1,61 I řekli sú k nie, že nižádný jest v příbuzenství tvém, kterýž slul by tiemto jménem. L1,62 Pokynuchu pak otci jeho, koho chtěl by nazvati jeho. L1,63 A požádav napisadla, napsal jest řka: „Jan jest jméno jeho.“ A divili sú se všickni. L1,64 Otevřela sú sě pak tehda usta jeho i jazyk jeho a mluvieše dobrořeče boha. L1,65 A stal sě jest strach na všecky súsědy jich a na všecky hory Židovstva rozhlašováchu se všecka slova tato. L1,66 A položili sú všickni, kteříž slyšeli biechu, v srdci svém řkúce: „Kteraké[8]Kteraké] Quis, putas lat., Quid utique var. dietě toto bude?“ Nebo ruka páně bieše s ním. L1,67 A Zachariáš, otec jeho, naplněn jest duchem svatým a prorokoval jest řka: L1,68 „Požehnaný pán buoh Izrahelóv, nebo navštievil jest a učinil jest vykúpenie obce své L1,69 a vzdvihl jest roh spasenie nám v domu Davida, sluhy svého, L1,70 jakožto mluvil jest skrze usta svatých, jenž od věkóv [b]označení sloupcesú, prorokóv jeho, L1,71 spasenie z nepřátel našich a z ruky všech, kteříž nenáviděli sú nás, L1,72 k učinění milosrdenstvie s otci našimi a pamatovati svědečstvie svého svatého, L1,73 právo zapřisežené, kteréž zapřisiehl jest k Abrahamovi, otci našemu, dáti [sě]text doplněný editorem[9]sě] se lat. nám, L1,74 abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich vysvobozeni jsúce, slúžili bychom jemu L1,75 v svatosti a v spravedlnosti před ním všechny dni naše. L1,76 A ty, dietě, prorok Najvyššieho slúti budeš, nebo předejdeš před tváří páně připravovati cěst jeho, L1,77 k dávaní uměnie spasenie obci jeho na odpuštěnie hřiechóv jich L1,78 skrze střeva milosrdenstvie boha našeho, v nichžto navštievil jest nás, zjeviv sě z vysoka, L1,79 posvětiž těm, kteříž v temnostech a v stienu smrti sedie, k zpravování nohám našim na cestu pokoje.“ L1,80 Dietě pak rostieše a posilováše sě duchem a bieše na púštiech až do dne ukázanie svého k Izrahelovi.
II.
L2,1 Stalo sě jest pak ve dnech těch, vyšlo jest vyrčenie od ciesaře Augusta, aby popsán byl vešken svět. L2,2 Tento popis první učiněn jest od vladaře syrského Cyrina. L2,3 A jdiechu všickni, aby okazovali sě, každý do svého města. L2,4 Vstúpil jest pak i Jozef od Galilee z města Nazareth do Židovstva do města Davidova, kteréž slove Betleem, protože bieše z domu a z čeledi Davidovy, L2,5 aby okázal sě s Marijí, otdanú jemu ženú těhotnú. L2,6 Stalo sě jest pak, když bieše[10]bieše] essent lat. tu, naplnili sú se dnové, aby porodila. L2,7 A porodila jest syna svého prvorozeného a plenkami jeho obinula jest a položila jest jeho v jeslech, nebo nebieše jemu[11]jemu] eis lat., ei var. miesta v obecnici. L2,8 A pastýři biechu v té krajině bdiece a ostřiehajíce bdění nočních nad stádem svým. L2,9 A aj, anjel páně stál jest podlé nich a jasnost božie obklíčila jest je a báli sú sě bázní velikú. L2,10 A řekl jest jim anjel: „Neroďte báti sě, nebo aj, zvěstuji vám radost velikú, kteráž bude všemu lidu, L2,11 nebo narozen jest vám dnes spasitel,
