[Vévoda Arnošt]

Biblioteka Narodowa (Varšava, Polsko), sign. BN 12594 II, 66v–150r. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

u[84r]číslo strany rukopisuslyšeti,

bych mohla na Tvé Milosti zvěděti,

čímž jest Arnošt ztratil milost tvoji?

[1255] Přivedlať jej k nepokoji

a přivedeť viecež viece,

a ty jej byl volil za dietě brzce.

Jednohoť žádá na Tvé Milosti

a tak prosí tvé ctnosti,

[1260] by mohl před tebú býti,

aby mu se přál zpraviti.

Pakli jest co sám zavinil[ay]zavinil] zawinnil

a nemúdře co učinil

proti komu na tvém dvoře,

[1265] prosíť, ať tobě se pokoře.

S tiem chce na tvój dvór přijeti,

a jakž kážeš, s ním uložiti,

neboť sem neznamenala,

ani oněm kde slyšela,

[1270] byť nevěru kudy plodil,

neb neprávě komu škodil.

Byť kde bylo co slyšeti,

sama bych mu smrti chtěla přieti

radějši než jiný.

[1275] Ale toť má bez viny[az]viny] winny.“

Ciesař od nie se obráti

a onať jeho poče líbati,

proséci za syna svého,

za Arnošta jedinkého.

[1280] Ciesař hole odpovědě

a řka: „Toť já dobře vědě,

žeť jest převelice vinen,

nebť jesti byl pánem učiněn.

Toť jest strojil tu nevěru,

[1285] že to pravím namú vieru.

Nelzeť mu milosti mieti,

radějiť bych chtěl umřieti.“

Ciesař, jakž byl [Arnošt]text doplněný editorem vinný,

však tu velmi zle[ba]zle] zlie učini.

[1290] Že neuslyšel [84v]číslo strany rukopisutu Adličky,

té předrahé zmileličky.

A však ona proto stáše

a jej z srdce svého objímáše,

by na něm mohla zvěděti,

[1295] proč syn má nepřiezeň mieti.

Tuť mu laskavě mluvi,

až jej na tom i přemluvi,

a řka: „Moje milá ženo,

věz to, žeť mi pověděno

[1300] jistě, že mě chtěl zahnati

a sám se chtěl uvázati.

I velíš mi přieti jemu,

tak člověku protivnému?

K toběť mám vieru i naději,

[1305] žeť tiem nic hoře nepřeji.“

Kapitola dvamedcítmá

Arnošt na poli ležieše

a hrady oblehl bieše.

Lankrabie svým zpoviedáše

a jim jistě slibováše,

[1310] aby se bránili[bb]bránili] brabranili směle[bc]směle] ſmielie,

chtě je retovati cele.

Adlička práci jmějieše

a za syna vždy prosieše,

by se ráčil smilovati

[1315] a jemu svú milost dáti.

Ciesař odpovědě z milosti

a řka knie se ctností:

„Myslilť sem o něm mnoho,

nechtělť sem praviti toho.

[1320] Chtělť sem, a tomuť jest bylo býti,

římským králem učiniti.

A to sem chtěl pro tě vzdieti,

toť jesti měl cele[bd]cele] celie mieti.

Kdyžť se jest tak zle[be]zle] zlie obrátil,

[1325] jižť jest jméno i to vše [85r]číslo strany rukopisuztratil.

X
ayzavinil] zawinnil
azviny] winny
bazle] zlie
bbbránili] brabranili
bcsměle] ſmielie
bdcele] celie
bezle] zlie
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).