Hospodine, pokorných ustanoviteli, jenž nás svatého ducha osvícením těšíš, rozšiř nad tiemto sluhú tvým N. milost svú, aby skrze něho tvého v nás počili bytie příštie. Skrze téhož hospodina našeho Jezu Krista. Amen.
Jiný biskup dí tuto kolektu: Všemohúcí, věčný bože, nebeských i zemských věcí uskrovnitel, jenž sluhu tvého N. na královstvie výsosti a duostojenstvie ráčils vzvésti, puojčiž, prosíme, aby všeho protivenstvie jsa zbaven, cérkevného pokoje radosti skrze tě dařícieho dojíti zaslúžil. Skrze Krista hospodina. Amen.
To učiníce, bude jedno kázanie k žákovstvu a druhé k obecnému lidu, vše jednoho času krátce.
Potom arcibiskup prostředním hlasem knížete otíže: Chceš li svatú vieru od křesťanských mužuov danú držeti a skutky spravedlivými chovati?
Odpovie: Chci.
Opět otíže jeho: Chceš li od buoha královstvie tobě puojčeného podlé spravedlnosti otcuov tvých spravovati a brániti?
Odpovie: Tak, jakž božskú posílen pomocí a utěšením všech věrných jeho moci budu, tak věrně vše činiti slibuji.
Tehda arcibiskup rozmluví k lidu těmito slovy, řka: Chcete li vy také N. knížeti a zprávci se poddati a jeho královstvie tvrdú věrú ustanoviti a ku přikázaní jeho poslušni býti podlé slova apoštola, jenž die: „Všeliká duše mocem vyšším poddána buď,“ leč králi jakožto povýšenému?
Tehdy od okolo stojícieho lidu a žákovstva jednostajně bude řečeno: Rádi, rádi, rádi!
Tehdy arcibiskup se všemi biskupy dí tuto modlitbu: Tebe vyznáváme, hospodine, svatý otče, všemohúcí, věčný bože, aby tohoto sluhu tvého N., jehožto tvého božského zpuosobení rozšafností z počátku stvořenie tvého až do tohoto nynějšieho dne v květu mladosti radujíce se ruosti puojčil, aby jej tvé milosti darem zbohatě a plna milosti a pravdy ze dne v den před buohem i lidem k lepšiemu prospievati vždy kaž, aby svrchnieho vladařstvie stolici, milosti nebeské štědroty raduje se,