usta[63]číslo strany rukopisunovením světa vyvolení a k kterým se vztahuje smlouva boží, totiž aby Bůh byl jejich Bohem a oni jeho lidem, tiť k zatracení přijíti nemohou. Ale dítky, jakož i jiní všickni, kteří k spasení přicházejí, prvé než se počaly, jsou vyvoleny, k nim také buď umírajícím, neb živým, buď že sou již na světě, neb v životě, smlouva boží přisluší, tedyť zatracení nebudou. Nebo ta smlouva a slib Abrahamovi od Boha učiněný, k nám, kteří podlé vysvědčení svatého Petra (Skut. 2): símě Abrahamovo sme, přináleží. Přináleží k nám i k dítkám ještě v životě zůstávajícím, nebo i ty sou semeno naše.

VI. Kteří sou krví[cp]krví] Krwi Kristovou vykoupeni, kteří k církvi boží přisluší, kterých jest království boží, kterým zaslíbení věčného života přináleží, tiť nemohou býti milosti boží odloučeni. Ale dítky, byť byly i nekřtěné, sou krví Kristovou vykoupené, k církvi boží přináleží, nebo sou částka a semeno její, jejich také jest, jakž sám Kristus svěd[64]číslo strany rukopisučí, království nebeské. K ním přináleží i slib života věčného, tedy milosti boží odloučeny býti nemohou, jakož (Skut. 2) Petr sv. svědčí řka: Vámť zajisté zaslíbení stalo se a synům vaším i všechněm, kteří daleko sou, totiž potomkům vaším, kteří se ještě nezrodili, ale teprv z vás a potomků vaších pojíti mají.

VII. Poněvadž mnozí věku dospělého bez křtu k spasení přicházeli, proč by nevinné dítky přijíti nemohly? Jan Křtitel, apoštolé a z učedlníků Páně mnozí nečteme, aby pokřtění byli. Nedošel křtu lotr na kříži a onen, kterýž s Jakubem svatým sťat byl, nebo jakž víru vyznal, hned jat a s Jakubem svatým sťat jest. Nedošel ho svatý císař Valentinian, a však o něm svatý Ambrož píše, že milosti křtu svatého prázen nebyl, poněvadž žádostí jeho hořel, ačkoli ho nedošel. Pěkně řekl jeden: Non carentia, sed contemtus sacramentorum damnat. Totiž: Svátosti nejsou na škodu těm, kteří jich be[65]číslo strany rukopisuzelstně