ve[4]číslo strany rukopisulebí a vysoce jim se diví, v žalmu 139. řka: Divím se hrozným skutkům tvým, divní jsou skutkové tvoji a duše má zná je výborně, předivně zformován sem v skrytě, totiž v životě matky.

Obzvláštně také Bůh o šestinedělky a těhotné pečuje a je sobě poručené má. Péči tu osvědčil v zákoně svém, nebo (2. Moj. 21) přísně přikázal, aby jich žádný neurážel, a kdo by to učinil, pokutu těžkou uložil. A (2. Mojžíš 12) jistý čas jim k očišťování a odpočívání vyměřil. A v Zjevení 12. kapitole se píše, že Michal a andělé v počtu nesčíslném bojovali za ženu těhotnou proti draku velikému, kterýž plod její sežrati chtěl.

Tituly také velmi počestnými ženy těhotné Bůh ozdobuje, když je v žalmu 127. vinnými kmeny ourodnými nazývati ráčí. Kdyby kdo měl vinici, kteráž by každoročně vynášela tisíc sudů vína, mnoho by ji sobě vážil, mnohém větší lásky a vážnosti hodnější jest manželství, z něhož se rodí obrazové [5]číslo strany rukopisuboží, totiž dítky, poněvadž to jedno děťátko dražší jest nežli všecky na světě vinice neb víno. Z té příčiny za Zákona starého velice o to byli pečliví lidé pobožní, kterak by skrze ně se mohlo naplniti boží zaslíbení, Abrahamovi i Izákovi učiněné, o rozmnožení semene a o Mesiašovi, který se z nich naroditi měl. Izák horlivě se Bohu modlil, aby od jeho manželky Rebeky neplodnost odníti ráčil, (1. Mojž. 25) a Bůh jej vyslyšel. Plodnost vždycky jmína byla za zvláštní boží požehnání. Z té příčiny také ty nejsvětější Starého zákona matrony, ač o tom, že práce porodu s nebezpečenstvím největším spojené jsou, dobře věděly, však pobožnými a svatými srdce náklonnostmi toho sobě horlivě žádaly, aby matky dítek býti mohly. A když ten dar od Boha obdržely, jak jsou se z toho radovaly, s jakou vděčností srdce Pánu Bohu děkovaly. Jak se zradovala první matka Eva, když prvního syna Kaina na Bohu obdržela. Jak