Atvin, tak řečený mistr, to praví za jisté, že každý člověk šesteru věc čině, že bude z boží pomocí zdráv dlúho. Prvnie věc jest dobrého povětřie hlédati a zlého se varovati. Druhá věc jest skrovnost napitie a najedenie, aby to bylo čisto a zdrávo. Třetie věc jest sličné odpočívanie a múdré hýbanie tvým životem a oblamovánie. Čtvrtá věc jest vhod spánie a vhod bděnie. Pátá věc jest, aby se choval, aby nebyl tvrd v životě ani velmi měkek. Šestá věc jest, aby se choval přielišného veselé a varoval se přílišného smutku. To jest těch šest věcí, ktož je má na paměti, ten bude dlúho zdráv. A protož každé věci zvláště ten mistr učí, kterak má činiti.
Prvé, povětří, takto praví: Všelikého nejasného a nečistého se chovati, leč buď smrduté.[1]zjevně chybný zápis A protož když jasno, zákon jest ráno vstáti, ale když jest mračno, zákon jest dlúho spáti. A najviec smradu bahnivého, jako jest na močidlech, a ta[321]číslo strany rukopisuké od smradu mrzkého, od toho se zarozují tajné nemoci v životech šlechetných. Protož ktož chce od sebe ten smrad zapuditi, ten drž oman pod jazykem rozžije.
O druhém, to jest o jedení a o pití, učiň, aby člověk vždy málo pochodil přěd obědem nebo podělal, a když přijde žádost k jedení, ihned jiesti a hned neotvlačiti a vždy státi od stolu, málo lačen jsa. Také ižádného ovotce na čtítrobu nejésti pro jeho náhlé požitie a v nohy obrácenie. Ale po krmiech muož jésti ovotce, avšak skrovně. Také vždy se držěti dobrých krmí, jakožto kozlenec, kuřenec, kuroptví, jiného masa, když svuoj čas má. Také se varuj studených krmí od mléka. Také na nižádném obědě nejez mléka a ryb spolu, neb to praví mistr Avicena, že od toho bývá často člověk malomocen. Také když se napieš a na to pití nic nejieš, leč by se velmi chtělo, také zpitie bývá z pomyšlenie. A také vody na lačný život nepiti[a]nepiti] nebiti, neb všecka žádost k jedení uhašuje [se]text doplněný editorem.[2]doplněno podle rkp. NK XVII H 26 A také vždy pitie čisté píti a kalného se varovati. A také na sytý žaludek přieliš mnoho nepí, ale radějí se procházej[b]procházej] prochazech. Také čím jest lepší pitie, tiem jest po obědě škodnější. Jakož praví mistr Avicena, že to silné porazí nepožitú krmi, a tudy životu uškodí. Také v létě muož jiesti studené krmě, ale ne vždy teplé, ale v zimě vždy horké. Také na sytý žaludek nemyti se ani také po lázni brzo jésti, nebo v lázni žaludek své přirození ztratí