Hus, Jan: [Jádro učení křesťanského]

Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. Cod. 4557, 225r–228r. Editor Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

svatá obecná ještě nebyla jest aniž jest, ale bude plná, když v súdný den všichni světí vstanú z mrtvých, jsúce oslavní i na duši i na těle bez poskvrny, bez hřiecha smrtedlného i bez všědnieho; a v tu dobu již bude všěcka svítězilá chot Kristova, s nímž bude na věky večeřeti, to jest radosti věčné požívati, po niež nebude jiná radost. Cierkve svaté hlava jest Kristus proto, že jest najdóstojnější a že ji zpravuje a živí, dávaje jí i každému údu jejiemu duchovnie hnutie k dobrému, jakož hlava tělestná dává zprávu údóm těla, kterak mají činiti, a dává jim živost, tak že nemohú bez hlavy živi býti vedlé obecného běhu. Neb mohlo by sě státi Boží mocí, že by některý úd byl živ, jsa oddělen od hlavy. V cierkvi svaté ten jest najdóstojnější, ktož viece má ne zlata ani střiebra, ale ctnosti, a tak ktož jest najpokornější a najviece Boha miluje, toho Pán Bóh najviece povyšuje. Neb die Spasitel: „Ktož sě níží,“ – to věs pokoren činí – „ten bude povýšen.“ A Panna Maria Bohorodicě die: „Ssadil jest mocné s stolicě a povýšil jest pokorných.“ V cierkvi svaté jest jeden pokrm, t. tělo Božie, jeden nápoj, t. krev Kristova, jedno rúcho obecné, t. láska, jedna kúpel, křest neb pokánie, jeden Pán i Otec, Bóh, a tak všichni světí sú synové Boží a cierkve svaté a jsú v duchovenství vlastní bratřie a sestry a všeho sbožie duchovně spolu, ač rozličně požívají.

V cierkvi svaté třie jsú světí stavové: manželský, vdovský a panenský. A čtvrtý změtencóv a změtenic, ale již kajících.

Pět jest čichóv tělestných, t. zrak, sluch, voněnie, chut a dotknutie. A tak cělý v čichu člověk móž hřěšiti zrakem, sluchem, voněním, chutí a dotknutím.

Sedm jest daróv Ducha svatého: múdrost, rozum, rada, síla, uměnie, dobrotivost a bázen.

Sedm jest milosrdenství, jenž k tělu příslušějí: nakrmiti lačného, napojiti žieznivého, přijéti pocestného, odieti nahého, navštieviti nemocného, jíti k vězni a pochovati mrtvého.

Sedm jest milosrdenství duchovních, jenž k duši zvláště příslušějí: naučiti hlúpého, zpraviti pochybujícieho, tresktati hřěšícieho, těšiti zamúceného, odpustiti vinnému, trpěti míle protivnosti a modliti sě za přátely i za nepřátely.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).