Trpěla duše má hospodina v slově jeho, Ps129,5 naději měla duše má v hospodina.
Ps129,6 Od strážě jitřnie až do noci úfaj, Israheli, v hospodina,
Ps129,7 nebo u hospodina milosrdie a veliké u něho vykúpenie.
Ps129,8 A on vykúpí Izrahele ze všěch nespravedlností jeho.
Chvála otci…
Hospodine Jezu Kriste, jenž jsi útěcha má i všěch, jižto v tě věřie, buď mi ohrazenie nevybojície. Viz, hospodine, nemoc mú, jížto sem často přemožena diáblovým zrazením, přistúpaním k jeho vóli, a proto proši tebe, hospodine, aby mi ráčil odpustiti, což sem učinila i dopustila se smilstvím i vším zlým dopuščením. Amen.
Ps142,1 Hospodine, uslyš modlitbu mú, ušima přěvěz prosbu mú u pravdě tvéj, uslyš mě v tvéj pravdě.
Ps142,2 A nevchoď [s ]text doplněný editorem[293]s] cum lat.sluhú svú v súd, nebo nebude zpraven [přěd tebú]text doplněný editorem[294]přěd tebú] in conspectu tuo lat. všěliký člověk živý.
Ps142,3 Nebo stíhal jest nepřietel duši mú, ponížil na zemi život mój.
Posadil mě v temných jako mrtvé věka Ps142,4 i roztúžil se ve mně duch mój, ve mně smútilo se srdce mé.
Ps142,5 Pomněl sem dní starých, myslil sem ve všěch cestách tvých, v učinění rukú tvú mysléch.
Ps142,6 Zprostřech rucě moji k tobě, duše má jako země bez vody tobě.
Ps142,7 Brzo uslyš mě, hospodine, omdlel duch mój.
Neodvracuj obličějě tvého ode mne a podoben budu stupujícím v jezero.
Ps142,8 Uslyšánu učiň mi ráno milost tvú, nebo v tě úfal sem.
Známu učiň mi cestu, na niež bych chodil, neb k tobě zdvihl sem duši mú.
Ps142,9 Zprosť mě od nepřátel mých, hospodine, k tobě sem utekl. Ps142,10 Uč mě činiti vóli tvú, nebo buoh mój ty si.
Duch tvój dobrý dovede mě v zemi pravú, Ps142,11 pro jmě tvé, hospodine, oživíš mě, v spravedlnosti tvéj.
Vyvedeš z zámutka duši mú Ps142,12 a u milosti tvéj roztratíš nepřátely mé
i zatratíšzatratíš]