Historia o obyvatelích a mučedlnících města Litoměřic…

Praha, Nové Město pražské: Daniel Carolides z Karlšperka, 1619. Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AO XV 10, 1r–4r. Editor Stejskalová, Jitka. Ediční poznámka
<<<10<1r–1v2r2v3r3v4r>>10>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah
[3r]číslo strany rukopisu

Za dlouhý čas ti zjímaní nebozí někteří sousedé v dotčené věži od smradu a jiných neřestí těžkých trápeni jsouce, a nejedni skrze nečistoty a smrad v nemoc upadli, až k tomu, aby všickni ztopeni byli, ortelováni jsou. Když pak z té věže a toho smradu vytaženi byli, soudcové ukrutní vozy k tomu připravené poručili tu přitrhnouti, aby tim rychleji a bezpečněji pro mdlobu těla jejich k místu jako popravnímu přivezeni mohli býti. Tu chvíli nebohé ty lidí, pro křehkost přirození těla zsinalá mající svázaná na způsob nerozumných hovádek na vozy byla vmetána, a hned z předu, po bocích, i také nazad žoldnéři ostříhali je. V tu chvíli zajisté smutné a plné truchlosti a žalosti manželkám lidí těch ubohých, dítkám, bratřím a jiným přátelům milým bylo jest divadlo, a zvláště když jedinká dcera primasa, řečeného Pichle, spatřivše svého milého manžela, ano s jinými již souzený k smrti hořké se přibližoval, bez meškání, majíce naději k vysvobození jeho, k otci běžela, ač s bázní velkou, však s pláčem, žalostivě a těžce naříkaje, rukama lomila, a padši na kolena před týmž otcem svým, jeho za milost, aby manžel její při hrdle zachován byl, vysoce a velice prosila. Otec slyšev takovou prozbu její a tak těžké naříkání, aniž jakou jiskřičku otcovské lásky ji neukázal, žádostiv jsa krve lidské, zakrněle na tvář její[d]její] gegi žalostí[e]žalostí] žaloſti a pláčem ztrápenou pohleděv, k ní jest promluvil: „Přestaň pláče, přestaň, pravím, dcero jediná, nemáš proč toužiti, nebo nevíš, zač prosíš. Zdaliž jiný a lepší manžel nemůže ode mě[f]ode mě] odemně tobě dán býti?“ K tomu řekla dcera: „Ó, otče milý, znej a věz to, že mě[g]] mně více vdávati nebudeš.“ Což se i stalo, jakž dále o tom bude povědíno. Ta ne otcovská odpověd ještě větší žalosti té ubohé ženě přidala, kterážto tak nelitostivě odbytá jsouc, odcházeje vlasy z hlavy své trhala, tvář svou hojnými slzami smáčeje, k Bohu žalostivě upějíce, volala a prosila, aby té nevinné krve mstitelem býti ráčil. To však žádného z nepřátel pravdy Kristovy k slitování neobměkči[3v]číslo strany rukopisulo,

X
djejí] gegi
ežalostí] žaloſti
fode mě] odemně
g] mně
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).