že sem ho jísti nemohł.

Opět sou jiné kuchyně, v kterýchžto jedné toliko beranie maso vaří a rajži k połévce, kteráž jest na tom mase, a třetí krmí hrách bobový. Jiné kuchyně, ješto toliko v nich ryby smaží, a v jiných samé kaše rýžové a jiné všecko kořenné. A tak jiné kuchyně jsou mnohé.

Opět pak mají kuchyňky jiné, kterúžto vezma na hłavu, Arab jde po městě leckudys a zvłáště do hostinských domuov, a vołá hłasem velikým, že má v ní čisté pečité, ktož by chtěł koupiti, že čisté a dobré jest. A jiný vołá, nesa též kuchyni na hłavě, že má dobré skopové šišky, a tak rozličných těch kuchyněk a v nich rozličných krmí nám neobyčejných a k tomu velmi prostých, toho jest mnoho, ješto by bylo dłouho o tom rozprávěti.

Ovoce pak tak podobně prodávají jako i krmě. Jde po městě a krám nesa na hłavě, chce li kto pomorančí koupiti, že má čisté. Jiný jda, opět vołá, že má daktyle prodati, a tak s rozličným ovocem chodí, vołajíce všady po městě, a všecko muží. Žena žádná neprodává, jako obyčej mají prodávati v těchto zemích a seděti bude žena nad krámem, tam toho nenie.

Arabi, totiž múřeniné, sou lidé dosti tvární v mravích, zvłáště kteříž sou nábožní a rozumuov požívají. V jídle, v pití sou dosti skrovní, než rozkoš jich najvětší jest v pěkném chození a v drahém rúše, převłáčejíce se z jednoho v druhé, a to velmi drahého, a na to najvíc nakłádají, každý podlé možností svých.

Také sú lidé Arabi velmi rozmazaní, dieł obecných hrubých a těžkých neděłají, než řemeslníci sú čistí a velmi mistrní na věci pěkné a drahé. A nemají obyčeje mnoho choditi na tułačky nebo na procházky jako jiní lidé, ale což by měł choditi, radše sedí anebo což nábožnějších před svůj duom vejda i čte na knížkách a jiní ho posłouchají. Pakli jest kterému jaká potřeba jíti, tehdy velmi znenáhły se béře.

Ženy své velmi úzce múřeniné chovají, nedadúc jim po městě choditi, jakož jinde obyčej mají ženy choditi v zemiech křesťanských kupovat nebo prodávat nebo do kosteła a jinde po kterých koli potřebách. Tam toho