Předmluva Adama bakałáře, měštěnina a písaře města Litomyšle

[#]obrázek nebo jiný grafický prvek I kterak jsem se tomu obrániti nemohł, abych neměł o tomto Martinovi Kabátnikovi oznámiti, kto jest był a proč jest do Jeruzaléma chodił, žádán jsa za to od impresora i od mnohých dobrých lidí i sám to za věc słušnou usuzuje, poněvádž o tom již nemnohým vědomo jest.

Tento zajisté Martin Kabátnik był jest měštěnin města Lítomyšle za panovánie urozeného pána Bohuše Kostky z Postupic, tehdáž mincmejstra kráłovstvie českého słavné paměti. Čłověk v školním umění neučený, však jináče v opatrnosti dosti uměłý, jakož tato knížka o něm svědectvie dává. Lejk žádného jazyku neuměje krom svého přirozeného českého, jehožto přátelé a známí ještě až do dnešnieho dne u nás živi jsou, kterýžto był přibrał se do Litomyšle z Prahy z příčiny té, že jest svědomie svého při náboženství kněžském upokojiti nemohł i hledał, zda by toho dojíti mohł při bratřiech (kteříž na ten čas najłepšie svobodu měli pod týmž svrchuřečeným pánem Jeho Miłostí, s nimiž týž pán jako jedno srdce był i jich ochraňovał, aby se jim nátiskuov a bezpráví nedáło, neb pán otec jeho był bratrem a paní matka sestrou) i došeł toho, totiž již řečený Martin, že jest také bratrem był.

Když pak tu v Litomyšli bratřie staršie častá na ten čas społu rozmłúvanie mievali s mnohými znamenitými lidmi, jako zvłášť s Jeho Miłostí pánem svrchuřečeným, při čemž také i tento Martin Kabátnik bývał, vždy se na to ptajíce, był li by jaký lid ještě kde na světě, ješto by se chovał podlé spůsobu a řádu prvnie cierkve svaté tak, jakž písma svatá o tom vypravují, žádajíce vždy s takovými lidmi jednotu svatú držeti a nechtiece žádní rotníci a sektáři býti. I ułožili, aby některé osoby z sebe do cizích a dalekých krajin vysłali, aby oni to svýma očima přespatřili a shlédli, nechtiec na samých zpravách dosti mieti, kteréž jim dávány były i od osob z těch krajin do Čech přicházejících, jakož o tom sami píší v spisích svých etc.cizojazyčný text I podvolili se v to z nich čtyří muží: bratr Lukáš dobré a svaté paměti, rodič a bakałář pražský jeden, druhý Mareš Kokovec, čłověk hodný řádu rytieřského, třetí již řečený Martin Kabátnik a čtvrtý nějaký Kašpar z marek, jimžto bratřie nákład dali s pomocí mnohých dobrých i urozených lidí, zvłáště s Jeho Miłostí pána svrchu často jmenovaného, kterýž jim i fedrovní listy od Jeho Miłosti kráłovské krále Vładisłava słavné paměti zjednał, neb bez toho nesnadně by mohli zvłášť těch časuov tam