chodíš na peří větrovém, Ps103,4 jenž činíš anděly tvé duchy a sluhy tvé oheň žhúcí. Ps103,5 Jenž si ustavil zemi na ustavičenství jejie, nenachýlí sě na věky i věky. Ps103,6 Bezden jako rúcho oděnie jeho, na horách stanú vody. Ps103,7 Od lánie tvého zaběhnú, od hlasu hromu tvého sě vzbojie. Ps103,8 Vzchodie hory a schodie pole, na miesto, jež si založil jim. Ps103,9 Mezi položil si, jiež nepřěstúpie, ani sě obrátie zakrývat země. Ps103,10 Jenž vypúščieš studnice u podoléch, prostřed hór potekú vody. Ps103,11 Budú píti všětka zvieřata lesná, čekati budú losové v žiezi svéj. Ps103,12 Nad nimi ptáci nebeščí vzbydlé, z prostřed opok dadie hlas. Ps103,13 Vlaže hory z výsostí svých, z plodu skutkóv tvých nasytí se země, Ps103,14 vyvodě sěno skotu a zelinu službě lidskéj, aby vyvedl chléb s země Ps103,15 a víno aby těšilo srdce lidské, aby objesnil obličej jeho v oleji, a chléb srdce člověčího posili. Ps103,16 Nasytí sě dřievie polné a cedry libanščí, jěž usadil, Ps103,17 tam vrabci se zhniezdie, rarohóv dóm vejvoda jest jich. Ps103,18 Hory vysoké jelenóm, opoka útočišče ježóm. Ps103,19 Učinil měsiec v časy, slunce poznalo západ svój. Ps103,20 Položil si tmy i učiněna jest noc, v niej přějdú všě zvieřata lesná, Ps103,21 mláďata lvóv řevúc, aby popadly i hledaly pokrmu od boha sobě. Ps103,22 Vzešlo slunce a sebrala sú sě a u pelešiech se svých skladú. Ps103,23 Vynde člověk k dielu svému a k dělání svému až do večera. Ps103,24 Kako zveličeni jsú skutci tvoji, hospodine! Všě u múdrosti jsi učinil, naplněna jest země vládanie tvého. Ps103,25 To moře veliké a široké rukama, lazuky tamo, jichž nenie čísla, žively malitké s velikými. Ps103,26 Tamo lodie budú míjeti, ješčer ten, jehož jsi stvořil ku pojhrávaní jemu. Ps103,27 Všětko od tebe čeká, aby dal jim krmi v čas. Ps103,28 A když jim ty dáš, zberú, a když otevřeš