Slovútného lékaře Ludvíka Bonaciole z Ferrarie některá lékařství a rady k nebezpečným příhodám těhotných žen

Řídkým a nemnohým ženám trefuje se, aby při těhotným životě zdrávy byly. Že pak také některé i při tom času bývají zdrávy, to přichází odtud, že plod ty zlé vlhkosti v životě matky odjímá a matku tak vyčišťuje. Zase proti tomu větší jich díl obyčejně mdlé sou, nebo když ženy prázný, zahálčivý život vedou, mnoho hrubých vlhkostí sobě shromažďují, jimiž potom velmi bývají obtěžovány.

Kteréž pak, jako ženy sedlské, práci a dílu zvyklé sou, tím lehčejí plod nosí, protože práce mnoho těžkých nečistot jim odjímá a kazí.

Hipokrates praví, když žena nemoci své příliš mnoho má, že ta ne[M8r]číslo strany rukopisumocná bývá, pakli vnitř zuostává, přináší nedostatek matky. Odtud přichází mdloba srdce, dušnost, závrat, bolení břicha, blití, neobyčejní chtíčové. Proti tomu má víno s medem a s cukrovou vodou píti.

Když plodu v životě vlasy rostou a na plnu měsíce, jakož i mladí děti, toho času ženy těhotné také nechut k jídlu mají. Ale zase toho nabývání v tom, což chuti kyselé, vhod mírně solené, jako nekvašený chléb[a]chléb] Cléb, ptáci a zvěřina, což víc pečené než vařené, hubené neb libivé než tučné jest.

Ačkoli některé počátečné[b]počátečné] počatečné, když již počaly, mdlé bývají, jiné pak když plod v životě vyrostl, však všem jednostejně čtvrtý a osmý měsíc najtěžší bývá.

Kdyby v těch měsících některé plod zhynul, i matky v nebezpečenství smrti přicházejí.

Pokrm jejich má lehký býti, dobrý a snadného zažívání.

Někdy jim moč[c]moč] moc překáží, jako když [M8v]číslo strany rukopisudítě měchejř svrchu tlačí, pro tu těžkost má řebříček tlučený s octem píti.

Někdy moče zadržeti nemohou, k tomu dobré jest divoké neb pitomé svině paznehty na popel spáliti a do nápoje sypati. Aneb pálené zaječí stroje jísti.

Konec Lékařství ženských.