O zarození dvojčátek neb blížencův
Rozdíl XI.
Blíženci pak, jinak dvojčátka, kteří se při jednom porodu spolu narodili, takto se počínají a pocházejí. Matka má dva koutky neb ňadýrka, když pak vobadva přijmou semeno ne pojednou, než rozdílně, zarozují se dvojčátka. A to se i jedním, i rozdílným početím státi může. Jakž píší, že Ifikles a Herkules při jednom porodu voba spolu se narodili. Nebo Alkmena, počavši prví Ifiklum od svého manžela, potom také i od Jupitera Herkulašem počala. A Aristoteles v své 7. knize De natura animaliumcizojazyčný text množství příkladuov přivodí. O jedné nectné ženě praví, že dvojčátka porodila, z kterýchžto jeden byl manželu, druhý pak cizoložníku velcizojazyčný text smilnému frejíři podoben. A častokráte přitrefuje se, že jedním početím blíženci neb dvojčátka se zarozují.
Jak by pak v schránce podlé přirozeného
běhu svého se shrnula, tato figura ukazuje [#]obrázek nebo jiný grafický prvek
Odkavad krásní a spanilí, též i spotvoření plodové přicházejí
Rozdíl XIII.
Při tak rozličném a rozdílném ploduov již oznámených položení a hnutí, běh a hnutí hvězd na obloze nebeské vystavených mnoho může. Nebo těla nebeská a planety své přirozené a mocné oučinky, též i proměny při věcech přirozených přivozují, totižto paprškováním a patřením naproti jedněch k druhým, postavením, hnutím a svou přirozenou, od Boha sobě vlitou mocí. Netoliko při těch, které na zemi, v povětří, u vodě zrost mají, ale také nad těmi, kteréž vnitř v střevách země rostou. To jest poznáno z bedlivého uvážení a vyšetření slavných a znamenitých astronomův, jichžto učení ještě až podnes užíváme a jím se spravujeme.
Vlívají tehdy jistotně
