[269r]číslo strany rukopisuPán Buoh ponese odtud nedaleko, jenžto sě klanieše v Římě u svatého Petra i u jiných svatých. Ani jediechu uslyševše[ba]uslyševše] uſlyſſewſſe ſie, ano sě hlas po lesu rozléhá, mnějiechu najprvé, by některé zvieře v osidlo uvázlo. I přihnachu na rychlost a vidúce, ano tak krásná tvář a dva nešlechetná syny trháchu ji, tehdy oni inhed je tu na miestě rozsekachu i počechu jie tázati, která by byla příčina té jejie příhody. A ona zatajivši své duostojenstvie, poče toho pána pokorně prositi, aby ji ráčil vzieti a dievkú svú ji učiniti podlé své cti a kázni. Kterýžto její prosbu rád uslyšal. I přinese ji do svého panstvie, jehožto paní ji velmi poctivě přivíta. A přijemše ji i dachu jí chovati svého synáčka, jehožto jediného mějiechu. I poče o něm mieti práci větčí, nežli by její byl vlastní, i poče Pánu Bohu slúžiti, netbajíci žádosti tělesné, to jest oplzlých věcí nemilujíc.
Avšak i tu zlý diábel nepřesta jie pokúšeti, avšak jie nemohl přemoci. I bieše na dvoře u toho pána jeden rytieř a ten bieše bratr toho pána, jenž žádaje, by jej milovala, mnohú řečí i mnohými sliby jie pokúšieše, aby sě s ním v manželstvie oddala. Ale ona jemu odpověděla, že jeho miluje se ctí a s kázní pro svého pána, kromě že jeho nechce pojieti. Protož hubenec zlý a nectný poče mysliti, co by té šlechetné paní učinil, aby života byla zbavena nebo pryč
