Také upadne li kto v ten blud, aby neústupně směl praviti, že lichviti nenie hřiechu, ten jakožto kacieř buď potupen. A přikazujeme šafářóm měst a těm, jenž mají úřad kazatedlný, aby aspoň jednú každý měsiec toto ustanovenie věrným slovensky vypravovali a spasitedlnými napomínáními je napomínali, aby se zdržovali od hřiechóv a lstí lichev, a oznamujte všechněm a jim na odpuštěnie hřiechóv jejich ukládajte, aby oni v našie sieni neb našich podbiskupí lichvy kterýmkoli svrchupsaným obyčejem vzaté navracovali, pakli ještě lichev nebravše ani plativše, ale slibovali jsú je platiti, aby od slibu sami se i svých rukojmí zproštěnie žádali.
Kapituly o přísahách
O zpuosobu přísah vuobec
Jeden ktož přísahu má činiti, chce li, muož sám skrze se neb skrze řečníka přisáhati. A jestli se zpusobu od konšel vydaného v přísaze nezachová, zleť přisáhá a v při padá. Pakli by měl řečníka, tehda poněvadž řečník od toho jest zjednán, aby člověku v při bylo pomoženo, jestliže jeho v zpuosobu přísahy od konšel vydaného slušně a řádně následovati nebude, v při padá. Pakli by řečník v zpuosobu pochybil a ten, jenž přisáhá, jeho též v sloviech následoval by, pro pochybenie řečníka ve při nepadá, ale hollungcizojazyčný text ztratí.
Ale jestliže ten, ktož má přisáhati, byl by tak rozumný neb opatrný, že ač by řečník pochyboval, on zpuosob od přísežných vydaný a pochválený dobře a řádně zachoval by, dobřeť přisáhá a při obdržuje. Nebo poněvadž řečník zle nebo dobře přisáhaje, nic neztracuje,
