[213r]číslo strany rukopisuby své sbožie rozptylovati obžalovaný, nebo aby dlúho stál rukojmie v rukojemství. Opět rukojmie druhdy ižádným obyčejem nemuož žalovati, jako ač by kto slíbil za druhého naděje se, že od něho darován bude, anebo ač by sám na své slíbil. Opět požádá li rukojmie, má dopuštěn býti k soudu a dluhu požádati od toho, za něhož jest slíbil, jehožto žalobám má postúpiti.
Dá li věřitel rok dlužníku bez vědomie a bez povolenie rukojmie
Jestliže by věřitel bez vědomie aneb bez ohlášeného svolenie rukojmí prodlenie dal dlužníku ku placení přes rok uložený, a rukojmie skrze konšela tomu by odepřel anebo jej z toho přesvědčil, konšelem zproštěn bude od téhož, a to svědečstvie má býti skrze konšela, nebo lest a zklamánie při takých věcech bývá. Opět zapří li dlužník, by jemu věřitel prodlenie ku placení dal, a zná li se rukojmie k slibu a nemuož li věřitele svědky obecnými přemoci o dání toho prodlenie, penieze, za něž jest slíbeno, zaplatí. A když zaplatí, má li jej z čeho potom nařknúti, to učiní vedlé práva.
O těch, ktož od soudu utekú a protivie se soudu
Ktož by protivě se soudu utekl, ušel, ano na to přísežní a mužie věrohodní hledie, ten slove utiekač. Pakli by kto od soudu byl hledán [213v]číslo strany rukopisuneb volán a nebyl li by nalezen, anebo pohnán jsa před soud a oznámen neb zavolán ne hned se postaví, nemá proto odsúzen býti za utiekajícieho, nebo muož se postaviti ku posledniemu povolání, a týž skutek neb žalobu vzíti, kterýž jemu přísluší vedlé práva. Opět ktož by vraždu učině neb jiné prohřešenie nápodobné, přátelského útoku nepřátelsky jej honících s braní boje se, aby od nich zabit nebyl, utekl by, má li súzen býti za utiekajícieho, přísežní povážíce slov i skutkóv, vedlé jich vnitřnieho svědomie na to rozumně pomyslé.
Kapitola o zlodějstvích a lúpežiech
Věci krádežem neb lúpežem odjaté a potom nalezené ne hned na rychtáře příslušie, ale mají býti provolány, a nad to když rok a den budú chovány, buďte rozděleny na tři strany, jakož se popisuje o hostinském kšaftování.
Dvój jest krádež
Jeden slove zjevný, jako ač by kto lapen byl při skutku zlodějském, a nebo ač by vědomě kradené věci přechovával. Druhý slove tajný krádež, když nebývá kto lapen v skutku, ale toliko obviněn z krádeže. Pro první skutek neb pro přítomnost ukradené věci bývá odsúzen, ale pro druhý nebyl li jest dřie[214r]číslo strany rukopisuve
