Nemá li kto rukojmí
Člověk vypověděný rukojmí nemaje, nemá vězen býti v vazbě až do smrti, ale maje pokoj uložený neb zapověděný má puštěn býti, a na tom má dosti jmieti ten, jenž jej obvinil.
O rozličnosti rukojmí
Budú li prvnější rukojmie postaveni, od druhých prosti budú, tak však ač by druhé uručenie bylo lepšie než prvnějšie, neb tak prvnější slušně pomine, by pak prvnější neosvědčili se zproštěni býti.
O moci rukojemstvie jelikožto k zemanóm
Člověk právu zemskému poddaný, ačkoli příslušie k soudu zemskému, avšak když žaluje v městském právě, tehda ten má zachován býti při pokutách při urukování, a při jiných jakýchžkoli skutciech má býti zpravován městskú spravedlností.
Opět uručenie druhé učiněné něčí mocí, jenž k zemskému soudu příslušie, nenieť většie nežli prvnějšie, kteréž jest rychtář městský učinil, nebo cožkoli v městském právě rychtář činí, jménem panstvie svého a mocí úřadu, jehož užívá, činí.
Rukojemstvie rodičóv jde na dědice
Dědicové sbožím rodičóv svých vládnúce netoliko ty dluhy, jenž jsú dlužni byli platiti rodičové za své živnosti sami za se, ale také i ty, za něž jsú rukojmiemi za jiné, mají vypraviti, nebo v takých věcech uručení od předkóv učiněné na budúcie [212v]číslo strany rukopisupřipadne týmž právem.
O rukojemství obručenie neb ujištěnie
Purkrechtník nemá právem puzen býti, jenž platí s dědičstvie úrok, aby nad to viece nežli dědičstvie stojí, úrok ujistil obručením rukojemstvie.
Opět byl li by rukojmie přítomen, ale jistce nebylo by přítomna, těžké jest věřitele nepřítomného hledati, poněvadž mohú hned rukojmí ku potřebě jmieti, protož muož hned naň žalováno býti.
O zámluvě rukojemstvie
Ačkoli mně i tobě někto nejistý neb neznámý a zdál by se jmien býti za jistého a nebude li od něho požádán rukojmie aneb nětco k tomu podobného, tuť nenie smlúva závazku ani uručenie nebo jistce a zvláště vymieněné věci mají moc, ješto by jie jinak nejměli. Opět nižádný nemóž druha nutiti, aby zaň platil neb v rukojemstvie slíbil, leč by povolil.
O žalobě z rukojemstvie
Cožkoli rukojmie platil by za obviněného, ten z navrácenie zase muož naň žalovati. Opět druhdy rukojmie muož žalovati na jistce dřieve, než zaň bude platiti: najprvé vymienil li by sobě, aby do času držán byl, aneb byl li by obžalovaný odsúzen, nebo počal
