Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

[176r]číslo strany rukopisuskrze to škoda nestala. Ale o jiných obecních miestech nižádná věc zvláště nemá se varována býti.

Opět což by kolivěk mezi kupujícím a prodavačem o škodách dědičstvie bylo vymieněno a vymluveno, stálé bude. A vedlé toho otázka pošlá o škodách má konečně rozsúzena býti. O statku o těchto věcech hledaj dole o stavení a nahoře o nájmiech.

O škodách zvláště slíbených

{ortel v tom}marginální přípisek mladší rukou Měštěnín některaký jednoho města slíbil jednomu měštěnínu z jiného města, jestliže jemu na určený čas dluhu nezaplatí, že všecku škodu, kterúž by skrze to vzal, chtěl by jemu navrátiti, a když jest čas přišel, a on nezaplatil, tehda ten druhý měštěnín svého pacholka poslal jest k dlužníku, jenž kdy na té cestě jeda a spad s vozu, nohu jest zlámal. Otázáno jest od toho věřitele: takovýto dluh, kterýž pacholku jeho v zlámaní nohy se přihodil, nemá li jemu vedlé spravedlnosti navrátiti. O tom tak jest soudem vyneseno, že škoda, kterúž dlužník slibuje věřiteli k zaplacení, prvotně má rozuměna býti o škodě peněžité a ne o škodě aneb nebezpečenství nebo neštěstí tělesném a osobě, protož k dosti učinění za škody, kteráž pacholku měštěnína věřitele při zlomení nohy příhoda [176v]číslo strany rukopisuse přihodila, dlužník k té nenie zavázán. Z toho známo jest, že všeliká škoda ku penězóm se miení, leč by se snad dlužník nad to k některým zvláštním jmenovitě se zavázal.

Některé škody mají býti placeny, ač jich člověk platiti neslíbí

Jestliže by dlužník jistec v určený čas rukojmie, jenž z viery zaň slíbil, z rukojemstvie jeho nevypravě utekl by, a ten rukojmie nemaje čím zaplatiti, potřebú jsa bezděčnú připuzen na duom neb na dědictvie, kteréž má toho dluhu, dobude na škodu, {škody za rukojemství}marginální přípisek mladší rukou a nemoha prodati tak brzy, jako věřitel dluhu žádá k zaplacení, takové škody dlužný jistec, ač toho neslíbil, zavázán jest plným právem. Nebo v tom, že rukojmie viery, kterúž za jiného zastavil, nemá zle užívati, nebo nemóž bez viery býti slíbenie jistinného dluhu, slib škody příhodné v sobě zavierá, ač v jistý čas zproštěn nebývá.

O škodách z netbanlivosti přišlých

Jednomu hosti, jenž čtyři sudy vína u některakého měštěnína byl kúpil, usúzeno jest takto: což by se škodného přihodilo sudu, kterýž v pinvici pána toho vína na kantnéřích ležal, tu škodu podstúpí pán toho sudu, ale když se šrotéř v

X
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 5 měsíci a 28 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).