[160r]číslo strany rukopisuA odpověděno má býti konečně, že kanovník obého jakožto nespravedlivého nemá učiniti, protož pán v úroce móž základ bráti člověku, což by bylo jeho vlastnieho, nebo ač by cizí dali své věci dali schovati neb složili v tom dědičství, s něhož úrok platie, však pro to pro úrok zadržalý, jehož nejsú dlužni platiti, nemají býti fentováni. A jestliže při zachování těch věcí hospodáři dědičstvie byli by co dlužni, tehda pán toho úroku muož ty věci od nich vzieti a svému úročníku sraziti.
Základ také pro úrok vzatý, ač by byl pravého úročníka, však nemá pod lichvú zavázán býti, nebo poněvadž úrok v počtu nesražený škodu v sobě zavierá, nebylo by slušné, aby těžší škodu jakožto lichvu na se přijal týmž právem. A též má rozuměno býti o fentování platu řečeného hofčinž, t. Muož však základ pro úrok vzatý zastaven býti v tom roce, ačkoli ne pod lichvú, a to má býti rozuměno zvláště o úroku, jenž nenie věčný, ale móž býti splacen městským právem.
Mohú li úrokové býti zastaveni
Plat nebo úrok městským právem kúpený, jestliže by do stálého času neb určeného placen měl býti, vždycky muož splacen býti. Opět má li kto týž plat neb úrok a zastavil by jej jinému bez vuole [160v]číslo strany rukopisuúročníka, zástava nenie stálá, nebo móže od toho, jenž úrok neb plat dlužen jest, když by chtěl, zase kúpen býti, aby žádného zřenie k tomu nejměl, jemuž jest byl zastaven ten plat. Nebo ač by také úročník kterýkoli čas od splacenie toho úroku byl zbráněn, penieze zaplacení neb výplatné s úrokem, kterýž jměl ty časy placen býti, přísežným do rady položí, kterýchžto nebude li pán toho úroku chtieti přijieti, mohú je obrátiti ku potřebě městské.
Úročník nemá svých věcí jinam odlučovati bez vóle pána svého
Jako ty věci, kteréž lstí věřitele z věcí v základě daných byly li by odlúčeny, ovšem mají býti navráceny. Též z úročních věcí ty věci, jenž k tomu příslušie, buďto že by dnu a nebo zemi byly přispojeny, buďto že by mohovité nebo nemohovité byly, aniž mají, aniž mohú bez otpuštěnie pána toho platu k někomu jinému přineseny býti neb přestěhovány.
O výplatě úroku městského
Zuostáno jest konečně, že pán úroka nemóž nutiti úročníka, jenž jemu úročí městským právem, k vykúpení platu, leč by chtěl, by pak věděl jej jmieti hotové penieze. Protož placenie úroku takového a vykúpenie od něho ne na vuoli pána, ale úročníka úplně záleží. Ostatek o témž hledaj dále o soudiech
