žalobníka toho dne, kteréhož jemu od rychtáře bude vydán, prodán anebo jinak zpeněžen muož býti týmž právem. Nebo takový prodaj větší zisk činí pánu toho základu, nežli když by prodleno bylo.
O zastavení základu do určeného času
Ačkoli dlužník slíbil jest věřiteli dluh v určený čas zaplatiti pod pokutú škody, jestliže prodlévaje, záplatu zastaví jemu dědinú, s kteréžto obilé žne, neb vinnicí, s niežto víno zbierá. Dokud věřitel takového základu neb jiného, jehožto užitek béře, drží, nemuož z práva dlužníku škody počítati ani jeho ku placení škod připuditi.
O základuov dání
Ačkoli z obyčeje se zachovává, že cožkoli věřitel nalezne v moci dlužníka, žádá li, to jemu za základ od rychtáře má dáno býti, avšak to při věcech, kteréž ne každý čas bez škody s miesta na miesto přenášeny býti nemohú, neslušie přísně zachovávati. Protož mají věřitelé býti opatrni, aby základy jim dané u sebe a v své moci chovali, jinak jestliže by ty základy týmž dlužníkóm zase dávali, pod kterúkoli výmienkú, toliko když jiných věřitelóv neměli by svolenie, to by se přihodilo. Jiní věřitelé žádají li ty základy v moci dlužníkóv nalezeny, poberú jim mocí rychtáře vydané, nebo věřitelé, kteříž základy vzaté opět zase dlužníkóm bez splněnie dluhu navracují, k zklamání jiných věřitelóv zdá se, že to činie, protož lest jelikožto k tomu nemá jim některak spomoci. O základech křesťanských a židovských hledaj nahoře o zlodějstvu.
